Jdi na obsah Jdi na menu
 


Komentujeme Venceremos - č. 2 / 2010

10. 8. 2010

Venceremos  - 2 / 2010

  Komentujeme Venceremos - č. 2 / 2010

 Opět se mezi nás, příznivce Kuby a Jižní Ameriky dostalo další vydání tolik oblíbeného Společensko – politického čtvrtletníku Venceremos. Na první straně si můžeme přečíst úvodní slovo k tomuto vydání, které je z pera Dr. Milana Havlíčka, které je věnováno Kubě a jejímu boji za socialistickou budoucnost v podmínkách obchodně ekonomické blokády ze strany Spojených států, v návaznosti na ekonomickou a celospolečenskou krizi současného světa. V další části se pak věnuje boji za osvobození pětice Kubánců  vězněných ve Spojených státech, za boj proti terorismu, tedy teroristických akcí proti Kubě u území Spojených států, které s tichým souhlasem podporuje a financuje CIA, pod pláštíkem vlády Spojených států. Nedivme se pak tomu, že tito lidé, jenž byli odsouzeni v zinscenizovaném soudním procesu, dostali tak absurdní tresty a ani prezident Obama  neslyší protesty světové veřejnosti za osvobození a propuštění těchto bojovníků z amerického vězení.

 

 V další části úvodního slova se šéfredaktor věnuje úspěchům Kuby na mezinárodním poli, kde se jí dostává nebývalé úcty a autority a to nejen v zemích Jižní Ameriky, ale i v mnohých zemích celého světa.

 

Jak jinak, je tady i vzpomínka na velkého bojovníka a nádherného člověka, velkého přítele Kubánské republiky, člověka, který svůj celý život zasvětil boji proti blokádě a za osvobození Pěti, Ladislava Stránského, který již není mezi námi.

 

Poslední poznámka úvodu je věnována čtvrtletníku Venceremos, soutěží odběru mezi pobočkami a získání co největšího počtu předplatitelů. Deset nejaktivnějších poboček bylo odměněno knihami s kubánskou tematikou a dalšími hodnotnými cenami.

 

Pár slov do vlastních řad : jako předseda pobočky v Karviné mohu jen litovat, že naše pobočka není mezi těmi, jenž byly oceněny, žel i přes propagaci a  úsilí o aktivní přístup k práci v pobočce, řada členů  neplatí příspěvky a nezúčastnili se schůze ani besedy, která se  uskutečnila  v Karviné a  byla s předstihem a všemi možnými dostupnými způsoby rozpropagována.

Je to o to smutnější, že řada naších členů, je také členy KSČM.

 

  Z činnosti naší Společnosti

 

Hned prví obsáhlý elaborát s barevnými snímky je věnován 49. výročí „ Vítězství na Playa Girón “, kterým byl odražen útok kubánské emigrace v žoldu Spojených států s cílem svrhnout teprve krátce  vládnoucí lidový režim, pod vedením Fidela Castra. Bylo to 16. dubna 1961 roku, kdy se komanda kubánských emigrantů vylodily na tomto území ve snaze svrhnout lidovědemokratický režim. Nutno dodat, že před tímto útokem bombardovala letadla bez výsostních znaků na trupech území Kubánské republiky. Při těchto teroristických bombardovácích akcích zahynulo velké množství kubánských občanů. Právě na jejich pohřbu vyhlásil Fidel Castro socialistický charakter Kuby.


Je třeba říci, že tuto agresi podepsal a schválil americký prezident D. Eisenhower, který na tyto operace proti Kubě schválil sumu 4 400 000 amerických dolarů. Výcvik žoldáku, zde je nutno dodat, že mezi nimi bylo i mnoho uprchlých zločinců z Kuby probíhal nejdříve na ostrově Useppa poblíž Miami, následně v Panamě a v Guatemale. Po nástupu do funkce prezidenta USA J. F. Kennedyho, předložila CIA plán vylodění a útoku na Kubu. Kennedy tento první plán pod krycím jménem „ Trinidad “ odmítl, V reakci na to CIA připravila další plán na pláži Giron, který se pak uskutečnil.


V noci 16. dubna se 1511 žoldáků přiblížilo na výsadkových lodích k pláží, na které pak podnikli útok sledováni z povzdáli loděmi 7. námořní flotily USA.  Fidel Castro vydal rozkaz k mobilizaci praporu milicionářů, ze vzduchu je pak při akcích podporovalo několik soukromých zastaralých letadel kubánského letectva.  Je zde nutno říci, že nejméně ve čtyřech případech piloty letadel bez výsostních znaků, které podporovaly útok žoldáků byli američtí vojáci a již tehdy se neštítili krutostí, když na obránce Kuby shazovali napalm.   Dne  17. dubna se Fidel Castro ujal přímého řízení boje proti žoldákům proamerických kontrarevolučních sil. Za dobu bojů bylo zajato na 11987 agresorů, kteří byli po zdlouhavých vyjednáváních vyměnění se Spojenými státy za potraviny, léky a zemědělské stroje, unikli tedy trestům, které by jinak tyto teroristy  ve službách Spojených států s určitostí čekal. Týden po neúspěšné agresi šéf CIA A. Dullas  prohlásil, že nečekali , že tímto útokem, kterým chtěli likvidovat Fidela Castra vyvolají lidové povstání.

 

Velice poučný článek z pera Ludvíka Šuldy,  je doplněn  fotografiemi ze slavnostního setkání ke 49. výročí těchto událostí, které se uskutečnilo na  ambasádě Kubánské republiky v Praze.

 

Jak jsme již oznámili na naších stránkách, dne 26. května 2010 zemřel ve věku 70 let předseda Společností česko-kubánského přátelství 


LADISLAV STRÁNSKÝ.

 

Stránky Venceremos jsou věnovány tomuto vzácnému člověku a velkému příteli Kubánské republiky.

 

Posledního rozloučení s naším předsedou, které se konalo 3. června v Praze za účasti rodinných příslušníků, se dále zúčastnili : Charge ďaffaires Kubánské republiky Barbara Montalvo a další pracovníci ambasády, místopředseda ÚV KSČM J. Skála a S. Grospič, představitelé Pražské rady KSČM, členové Společnosti česko-kubánského přátelství, ale také mnoho Kubánců, žijících v České republice.

 

  Čest jeho světlé památce !

 

V další  části Venceremosu se můžeme dočíst, že i mezi mladými je velký zájem o Kubu, tedy v tomto případě jde o studenty a jejích pobyt na Kubě. V této souvislosti navštívila kubánské velvyslanectví v Praze skupina studentů Masarykovy univerzity z Brna, kteří již na Kubě byli a zúčastnili se tamní terénní  praxe a spolu s nimi i studenti Vysoké školy polytechnické z Jihlavy, kteří na podobnou praxi jedou letos na podzim.   U této příležitostí předal rektor VŠP Jihlava, dr. Ladislav Jirků, paní Chargé ďaffaires Barbaře Mnontalvo , podepsanou  smlouvu o spolupráci této vysoké školy s  Universidad de Ciencias de la Cultura Física y el Deporte „ Manuel Fajardo “ de La Habana Cuba.


Dalším velice  zajímavým článkem se prezentuje Ing. Jiří Rajek, plukovník ČSLA v.v. , který je věnován československým zbraním, které dopomohly k vítězství  nad invazními jednotkami, agresorem vyslaným a podporovaným Spojenými státy. Mladí, morálně silní ochránci Kuby  v bojích na pláží Giron a v Zátoce  Sviní, které trvaly 66 hodin neškodnili, zajali nebo k útěk dohnali zbylé žoldáky ve službě Spojených států. Autor článku, coby vojenský instruktor školil mladé milicionáře v zacházení s novými, účinnějšími Československými 30 mm dvojkanony .Je to opravdu velice zajímavý článek už z důvodu toho, že tyto zbraně se vyráběly ve Zbrojovce Vsetín, kde byl v této době ředitelem  autorův spolužák z Vojenské  technické   akademie  v Brně, funkcionář KSČ a otec českého expremiéra , Ing. Mirek Topolánek. Článek je doplněn dobovými fotografiemi


Jasné světlo z temnic  USA

 

Nejnovější zpráva od Antonia Guerrera , jednoho z pěti  kubánských hrdinů, jenž jsou již 11 let vězněni v USA za boj proti terorismu, který je páchán z území  Spojených států proti Kubě a její občanské společnosti.  V tomto případě je excelentně vidět americkou spravedlnost a také, co znamená v jejích podání, když se hovoří o boji proti terorismu.

 

 

Antonio  podává svědectví o zacházení s politickými  vězni  je  Spojených  státech. Hovoří o posledním odvolacím soudu, který jak jinak přinesl jen zmírnění i tak již krutých trestů a stále se jedná  o zinscenizované soudní  procesy z politickým podtextem. Antonio  je básníkem. Myslím si, že  i  u  nás by lidé neměli mlčet a otevřeně  hovořit o tom, že jsou lidé beztrestně vystavení bezpráví, žel neslyšel jsem ještě ani jeden hlas protestů politických vězňů této země, neslyšel jsem  protesty slovutné organizace „ Člověk v tísni “, ba ani jeden protest těch, kdož se tak ostentativně zavírají do klece na Václavském náměstí v protestu za  soudně spravedlivě odsouzené odpůrce socialistického zřízení  na  Kubě  v žoldu  Spojených států, ale i České republiky, jejichž  vyslanci všemožným způsobem financují a podporují několik  stovek  disidentů na Kubě.


Národ Kuby čítá 11 000 000 lidí, disent okolo 1000 občanů, kteří jsou nejednotní ve svých  názorech, snad  jednotně  přemýšlejí  v  intencích  toho, kde by  Kubu  chtěli  vidět a jak ji rozporcovat. Život na Kubě není lehký, ale žijí z toho, na co jejich ekonomika stačí a nebýt nesmyslného amerického embarga, byli by  o  hodně  dál.  Spolupráce zemí Jižní Ameriky dnes i Kubě přináší mnohé užitky, Kuba  dnes obchoduje  s mnohými zeměmi světa, které si váží úspěchu  Kuby na mezinárodním poli. Dobrý hospodář může spotřebovat jen tolik, kolik je schopen vyprodukovat a  přesto Kuba podporuje i ekonomický mnohém slabší země, školí a poskytuje zdarma  vzdělání, lékařskou  péči,  má  v  mnohých  oblastech vyspělou technologickou základnu,  farmaceutický   průmysl je srovnatelný s tím světovým a spolupráce v této oblasti je příkladná  a tak bych mohl pokračovat dál.

 

Antonio Guerrera ve svém deníku píše své pocity a zážitky z posledních dnů před a po soudním jednání, které prakticky nezměnilo nic. I já se vždy velice rád začtu do jeho veršů a jelikož je sám píší, tak jim rozumím. V této souvislosti velice děkuji Věslavě Kedykové a Karlu Sýsovi, za překlad a přebásnění, je to  lahoda  a pohoda pro srdce člověka.



 

Je s podivem, že celý svět protestuje proti zinscenizovanému politickému  procesu, která vynesl neskutečné tresty odnětí svobody. Kolik protestních dopisů byla a je psáno OSN, a jiným organizacím, které by se mohly  u vlády Spojených státu zasadit o spravedlnost. Kolik dopisů bylo posláno z různých  zemí světa od různých společenských organizaci  k rukám  bývalých i nynějšího prezidenta USA  Obamy a jeho manželky, svět protestuje Spojené státy mlčí.


Jak se Spojené státy chovají k manželkám a rodinám nespravedlivě odsouzeným, když jim zamítají vstupní víza k návštěvám svých blízkých. Neslyšel jsem v této zemí jediný  protest Václava Havla, Jana Rumla , Přemysla Sobotky a jím ideově naroveň podobným, zato si dobře pamatuji jejich parodie na Václavském náměstí.

 

Jak vypadá americká spravedlnost a velkorysost, lze  dokumentovat n a  případu  Adriany Pérez, která dostala vízům v roce 2002 a odcestovala do Spojených států navštívit svého manžela Geparda Hernándeze ve vězení. Po příletu do Hustonu byla na letišti zadržena, vyfotografována, byli ji sňaty otisky prstů, byla 11 hodin  vyslýchána, aniž  jí  bylo umožněno se setkat  s  právníkem  a  diplomatickém personálem  své země a  pote  byla  vyhoštěna a vrácena na Kubu. Co k tomu  dodat, snad ani nic nelze, to hovoří samo za sebe.

 

Je zde mnoho různorodého materiálů tykajících se „ Pětice “, je to opravdu počtení, které  by měl číst každý člověk, aby se dověděl, co vše a jaké zlo lze pod slovy „ demokracie “ páchat.


Najdete zde i velice zajímavý článek z pera  předsedy KSS Jozefa Hrdlicky, který je věnován papeži Pavlu II,  jeho myšlenkám o socialismu a kapitalismu a jeho  návštěvě Kuby.  

 

Najdeme zde mnoho  článků, které byly přeloženy z mnohých  tiskovin vydávaných nejen na Kubě, ale i v zemích Jižní Ameriky.

 

 Mezinárodní  hnutí na obranu solidarity

 

 

Evropský parlament  na svém plenárním zasedání ve Štrasburku 11. března 2010 přijal usnesení, ve kterém „ ostře odsoudil krutou smrt “ kubánského vězně organda Zapaty v důsledku 85 dni trvající hladovky, vyzval kubánskou vládu, aby okamžitě a  bezpodmínečně propustila  všechny  politické  vězně a zahájila „ strukturovaný dialog “ s kubánskou občanskou společnosti.  Rada a Komise EU byly parlamentem vybídnuty podporovat činnost obhájců lidských práv a „ bezpodmínečně podporovat a všemožně podněcovat “ zahájení pokojného politického přechodu k pluralitní  demokracii na Kubě.

 

  Nesouhlas s tímto  usnesením projevili poslanci Evropského parlamentu  z  konfederální  frakce Sjednocené evropské levice / GUE/ NGL /, která  má  v  současností   35 poslanců  včetně 4 poslanců zvolených za KSČM. Poslanci pocházejí  z 15 politických stran členských zemí EU.

 

Kubánský list Granma napsal, že vězněný Orgando Zapata byl běžný kriminální živel, který si „ politický profil “ propůjčil jen proto, že by tak mohl získat hmotné výhody ze zahraničí.  Granma v článku  napsala, že i přes všechen humbuk jde konec konců jen o člověka, který byl vězněn za obyčejné zločiny a jeho trestní rejstřík sáhá až do roku 1988. V roce 1993 byl souzen  za odsouzen za vloupání, v roce 2000 za podvod, násilí, zranění a držení chladné zbraně a v roce 2002 za  porušování  veřejného pořádku. Tyto žaloby nesouvisí nijak s politikou, jeho smrt byla označená za „ bolestivou a politováníhodnou “.

 

 Pokrytecká kampaň médií a pravice vůči Kubě zneužívá pojem „ lidských práv  “ k pokusům  o destabilizaci země a zničení výsledku revoluce.  Na stranu Kuby se postavilo Mezinárodní hnutí Na obranu humanity / Movimiento internaconal En defensa de la humanidad /, které spojuje mnohé organizace a skupiny v síti  po celé planetě.  Mexická  kapitola vydala  prohlášení „ Na obranu Kuby “ , která je součástí  tohoto článku.

 

 Ve Venceremosu č.- 2 najdete mnoho zajímavých článků, mezi jinými  od Josefa  Štefana, předsedy pobočky  v Brně, který je  věnován  Kubě  a  vydavatelství Orego, jenž vydává nejen Venceremos.

 

 Pokračovaní příště  Januš Adamus