Případ kubánské Pětice.
Případ kubánské Pětice.
Na základě
informací poskytnutých Výbory pro osvobození Pětice kubánských hrdinů z USA,
Velké Británie a Belgie vám přinášíme chronologický přehled vývoje případu
Miamské pětice od doby jejich zadržení a uvěznění ve Spojených státech v roce
1998. V článku naleznete důvody jejich obvinění a jaké důkazy proti nim
uplatnila americká administrativa, ale také srovnání jiných případů
probíhajících ve Spojených státech v kontrastu s přístupem administrativy USA k
Pětici.
POSLEDNÍ VÝVOJ:
PŘÍPAD KUBÁNSKÉ PĚTICE
V září 1998
uvěznili agenti FBI v Miami pětici kubánských mužů. Nechali je ve speciálním
ubytovacím bloku a izolovali je od všech ostatních vězňů po celých 17 měsíců,
až do procesu, v zajišťovací vazbě.
Prvních pět
měsíců byli Kubánci umístěni v oddělených celách, izolováni jeden od druhého i
od dalších vězňů. Poté, co po pěti měsících požádala obhajoba o jejich
přemístění s prohlášením, že potřeba pracovat na jejich obhajobě je izolací
ohrožena, byli přemístěni do jiné části budovy, kde jednotlivé cely sdíleli po
dvojicích, což bylo dvakrát změněno, a jeden z nich byl vždy sám, ale stále
zůstávali izolováni od ostatních vězňů, držených ve speciálním bloku po celou
dobu před procesem, a zůstali tak po celých 17 měsíců, než byli postaveni před
soud. Jejich posláním ve Spojených státech bylo sledovat činnost skupin a
organizací, zodpovědných za teroristickou činnost proti Kubě.
Gerardo
Hernández, Ramón Labanino, Fernando González, Antonio Guerrero a René González
byli obžalováni z mlhavého zločinu spiknutí ke spáchání špionáže. Vláda USA je
nikdy neobžalovala ze skutečné špionáže, ani nepotvrdila, že by ke skutečným
činům špionáže došlo, neboť jim nebyl zabaven žádný tajný dokument.
Navzdory ostrým
námitkám, vzneseným obhajobou Pětice, byl případ souzený v Miami na Floridě, v
komunitě s dlouhou historií nepřátelství vůči kubánské vládě, což zabránilo
spravedlivému vedení procesu.
Proces, jenž
trval déle než šest měsíců, se stal nejdelším, jaký byl ve Spojených státech
dosud znám. Bylo předloženo 119 svazků svědeckých výpovědí a 20 000 stránek
dokumentů, včetně výpovědí tří amerických penzionovaných armádních generálů a
jednoho penzionovaného admirála, který potvrdil, že důkazy o špionáži
neexistují.
Když se proces
blížil k závěru, když měl být případ přednesený porotě ke zvážení, vláda USA
písemně uznala, že se jí nepodařilo prokázat hlavní obvinění ze spiknutí ke
spáchání vraždy, vznesené proti Gepardu Hernándezovi, s tvrzením, že byla
postavena před ?nepřekonatelnou překážku? ve spojitosti s vyhráním případu.
Porota přesto, pod nesmírným tlakem místních sdělovacích prostředků, shledala
Pětici vinnou ve všech bodech obžaloby.
Shledána vinnou,
Pětice dostala celkově 4 doživotí a 77 let a byla uvězněna v pěti různých
vězeních s nejpřísnější ostrahou, bez možnosti mezi sebou komunikovat.
Gerardo
Hernández Nordelo |
dvojí doživotí
plus 15 let |
Ramón Labanino
Salazar |
doživotí plus
18 let |
Antonio
Guerrero Rodríguez |
doživotí plus
10 let |
Fernando
Gonzáles Llort |
19 let |
René Gonzáles
Sehwerert |
15 let |
Dodatečně jim
byla do rozsudků vnucena věta, podle které ?jako další speciální podmínka
kontrolovaného propuštění je, že obžalovanému je zakázáno se sdružovat na
specifických místech, o kterých je známo, že na nich jsou nebo je navštěvují
jednotlivci nebo skupiny jako teroristé, členové organizací obhajujících násilí
a osobnosti organizovaného zločinu, nebo taková místa navštěvovat.?
Obvinění ze
spiknutí ke spáchání špionáže a spiknutí ke spáchání vraždy představovala pro
tři z nich doživotí, čímž se stali prvními osobami, odsouzenými ve Spojených
státech na doživotí za špionáž v případě, kde nebyl nikdy předán žádný tajný
dokument.
Odvolací proces
trval devět let. V srpnu 2005 tříčlenná porota odvolacího soudu všechny
rozsudky zrušila na základě toho, že se pětici obžalovaných nedostalo v Miami
spravedlivého procesu. Vláda neočekávaně požádala dvanáct soudců Odvolacího
soudu 11. obvodu, aby v takzvaném procesu en banc (v plné sestavě; )
přehodnotili rozhodnutí poroty. Přesně o rok později, v srpnu 2006, navzdory
silnému nesouhlasu, vznesenému dvěma ze tří soudců původní poroty, Odvolací
soud většinou hlasů rozhodnutí tří soudců zrušil.
Právě tou dobou,
27. května 2005, Pracovní skupina ke svévolným zadržením OSN poté, co
zhodnotila argumenty předložené rodinami Pětice a vládou USA, došla k závěru,
že jejich uvěznění bylo svévolné, a naléhala na vládu USA, aby přijala opatření
k nápravě situace.
Pracovní skupina
OSN konstatovala, že podle faktů a podmínek, v jakých probíhal proces, podstaty
obvinění a tvrdosti rozsudků uvěznění Pětice porušuje Článek 14 Mezinárodní
úmluvy o občanských a politických svobodách, jejímž signatářem Spojené státy
jsou.
Pracovní skupina
ke svévolným zadržením OSN nikdy předtím nepranýřovala tak svévolné odnětí
svobody v případě, souzeném ve Spojených státech, coby důsledek křivd páchaných
během soudního řízení.
Nedostatek důkazů
potřebných ke zdůvodnění dvou hlavních obžalob - spiknutí ke spáchání špionáže
a spiknutí ke spáchání vraždy - a uvalení naprosto iracionálních a
neospravedlnitelných doživotí byl v průběhu celého odvolacího procesu další
klíčový argument obhajoby v jejím úsilí zvrátit svévolnou podstatu procesu.
2. září 2008
Odvolací soud potvrdil verdikty o vině Pětice; potvrdil rozsudky Gerarda
Hernándeze a René Gonzáleze; shledal neoprávněnými rozsudky Antonia Guerrera, Fernanda
Gonzáleze a Ramóna Labanina, zrušil je a předal případy znovu zpět Okresnímu
soudu v Miami k novému odsouzení.
Při té
příležitosti plný Odvolací soud shledal, že v případě obžalovaných ze spiknutí
ke spáchání špionáže nebyla získána nebo předána žádná tajná nebo národně
bezpečnostní informace.
Na druhé straně
jeden ze tří soudců, ctihodný (Hon.) Phyllis Kravitch, místopřísežně prohlásil
v šestnáctistránkovém nesouhlasném stanovisku, že vláda nepředložila dostatečný
důkaz, podle něhož by byl Gerardo shledán vinným ve smyslu obžaloby ze spiknutí
ke spáchání vraždy.
15. června 2009
Nejvyšší soud USA oznámil, bez dalšího vysvětlení, své rozhodnutí případ Pětice
nepřezkoumat, navzdory solidním argumentům vzneseným obhájci k očividnému a
několikanásobnému porušení zákona, k jakému docházelo během celého procesu.
Nejvyšší soud USA
také ignoroval všeobecnou podporu petici a Pětici, vyjádřenou dvanácti nevyžádanými
posouzeními případu od tzv. přátel soudu (institut anglosaského práva, kdy
nezúčastněná osoba nabídne své přímé svědectví svůj náhled na případ; soudy
nemají povinnost toto přijmout; pozn.překl.), což je nevídaný fakt, protože to
je největší počet dopisů tohoto typu Nejvyššímu soudu při opětovném
projednávání rozsudku za zločin za celou dobu jeho existence.
Deset laureátů
Nobelovy ceny, mezi nimi president Východního Timoru Jose Ramos Horta, Adolfo
Perez Esquivel, Rigoberta Menchu, Jose Saramago, Wole Soyinka, Zhores Alferov,
Nadine Gordimer, Gunter Grass, Dario Fo a Mairead Maguire, a navíc, mezi
jinými, se pod tyto dopisy podepsali Mexický Senát, Národní shromáždění Panamy,
Mary Robinsonová, bývalá prezidentka Irska (1992-97) a bývalá Vysoká komisařka
OSN pro lidská práva, a Generální ředitel UNESCO Federico Mayor.
K tomu se
připojili parlamentní poslanci z celého světa, mimo jiné 75 členů Evropského
parlamentu (z toho dva bývalí předsedové a tři současní místopředsedové), a
dále četná sdružení právníků a aktivistů za lidská práva z různých zemí Evropy,
Asie a Latinské Ameriky, mezinárodně proslulé osobnosti a právnické a vědecké
organizace ze Spojených států.
S tímto
rozhodnutím Nejvyššího soudu právní zdroje k odvolání se proti výnosu atlantského
soudu, jenž rozsudky potvrdil, byly prakticky vyčerpány.
13. října 2009
proběhlo u Okresního soudu USA pro Jižní okrsek Floridy rozsudcové slyšení
Antonia Guerrera, v jehož průběhu tatáž soudkyně, která jej v prosinci 2001
odsoudila na dvojí doživotí plus 10 let, byla nucena připustit, že v Antoniově
případě neexistuje důkaz, že by shromažďoval nebo předával tajné informace.
Přesto na něho uvalila nespravedlivý rozsudek 21 roků a 10 měsíců vězení plus
pět let nuceného dozoru po propuštění.
Rozsudková
slyšení pro Fernanda Gonzáleze a Ramóna Labanina se konala 8. prosince 2009.
Původní rozsudek pro Fernanda Gonzáleze (19 let) byl změněn na 17 let a 9
měsíců; rozsudek Ramona Labanina (doživotí plus 18 let) byl snížen na 30 let
vězení.
Během těchto let
nespravedlivého věznění průtahy v udělení víz příbuzným Pětice, vězněné ve
Spojených státech od 12. září 1998, ve většině případů bránily těmto příbuzným
navštívit Pětici častěji než jednou ročně, ačkoli směrnice různých věznic
dovolují návštěvy každý měsíc.
Dvěma z nich,
Gerardu Hernandezovi a René Gonzálezovi, bylo zabráněno, aby je navštívily
jejich manželky Adriana Pérez a Olga Salanueva, kterým je neustále a
systematicky odepíráno povolení ke vstupu na území USA k uskutečnění těchto
návštěv. Výsledkem toho je, že Adrianě je už 11 let a Olze 9 let bráněno
navštívit uvězněné manžely.
Gerardo
Hernández |
Odvolací soud
potvrdil jeho trest |
|
Dvojí doživotí
plus 15 let |
Ramón Labanino
|
Odvolací soud
zrušil jeho trest |
|
8. 12. 2009 jej
odsoudil znovu, na 30 let |
Antonio
Guerrero |
Odvolací soud
zrušil jeho trest |
|
13. října 2009
jej odsoudil znovu, na 21 let a 10 měsíců |
Fernando
González |
Odvolací soud
zrušil jeho trest |
|
8. 12. 2009 jej
odsoudil znovu, na 17 let a 9 měsíců |
René González |
Odvolací soud
potvrdil jeho trest |
|
15 let |
JINÉ PŘÍPADY
PROJEDNÁVANÉ V POSLEDNÍCH LÉTECH SOUDY SPOJENÝCH STÁTŮ VE SROVNÁNÍ S PŘÍSTUPEM
KE KUBÁNSKÉ PĚTICI
Khaled
Abdel-Latif Dumeisi, jordánský občan žijící v Chicagu, byl v tomto městě
uvězněn v lednu 2004, obviněn z toho, že je agentem irácké vlády Sadama
Husseina a jako takový nebyl úřady USA registrován.
Základem obvinění
bylo, že Dumeisi dodával bagdádským zpravodajským službám informace o činnosti
iráckých exilových skupin, spiknutých proti vládě jeho země.
Žalobce Patrick
J. Fitzgerald deklaroval, že Dumeisi není obviněn ze špionáže, ačkoli dodával
informace nepřátelské vládě.
V dubnu 2004 ,
uprostřed války, rozpoutané Spojenými státy v Iráku, byl Dumeisi odsouzen za
spiknutí a jako neregistrovaný cizí agent na 3 roky a 10 měsíců vězení.
René González,
jeden z Pětice, byl za totéž odsouzen na 15 let.
Leandro
Aragoncillo, americký občan filipínského původu, byl v červenci 2007 shledán
vinným Federálním soudem New Jersey za získávání a předávání tajných informací
ministerstva národní obrany Spojených států.
Aragoncillo
vynesl asi tak 800 tajných dokumentů ze své úřadovny v Bílém domě, kde pracoval
jako vojenský přidělenec vice-prezidentů Ala Gorea a Dicka Cheneyho, předtím,
než je předal FBI ke zpravodajské analýze.
Aragoncillo,
který přiznal svoji vinu, byl odsouzen na 10 let vězení.
Michael Ray
Aquino, filipínský občan žijící ve Spojených státech, byl uvězněn s
Aragoncillem ve stejné špionážní aféře a obžalován ze spiknutí ke spáchání
špionáže. Aquino, který přiznal držení tajných dokumentů s informacemi o
zpravodajských zdrojích USA a o hrozbě teroristických akcí proti vojenskému
personálu USA na Filipínách, byl odsouzen na 6 let a 4 měsíce vězení.
Gregg W.
Bergersen, analytik ministerstva obrany USA, byl v červenci 2008 před
Virginským federálním soudem uznán vinným se spiknutí k poskytování informací
národní obrany nepovolaným osobám.
Bergersen, který
u soudu přiznal, že dával informace o prodeji vojenského materiálu z USA na
Taiwan a dostával za to peníze a dary, byl odsouzen na 4 roky a 9 měsíců
vězení.
Lawrence Anthony
Franklyn, plukovník záloh sil U.S. Air Force, byl v květnu 2005 u Virginského
federálního soudu obviněn z předávání tajných informací a informací národní
obrany zástupci cizí vlády, k čemuž neměl pověření.
Plukovník prováděl
svoji špionážní činnost v době, kdy pracoval na ministerstvu obrany USA, kde
zastával pozici v Úřadu pro záležitosti národní bezpečnosti a na ministerstvu
zahraničí, kde získal osvědčení ke přístupu k citlivým tajným informacím.
Franklyn, který
přiznal, že předával vojenská tajemství izraelskému diplomatovi a dvěma
proizraelským agitátorům, byl odsouzen na 12 let a 7 měsíců vězení a k pokutě
10 000 dolarů.
Soudce T.S. Ellis
III uvalil nejnižší možný trest, jaký umožňují federální směrnice, s tvrzením,
že shledává, že Franklyn byl motivován touhou Spojeným státům pomáhat a ne jim
škodit.
José Padilla,
občan USA, byl uvězněn v květnu
Byl odsouzen
stejným Federálním okrskovým soudem Jihovýchodní Floridy jako Pětice na 17 let
a 4 měsíce vězení.
John Lindh
Walker, občan USA, zajatý v Afghánistánu na počátku války USA proti oné zemi,
byl odsouzen Virginským federálním soudem ke 20 rokům vězení za boj v řadách
Talibanu proti jednotkám USA a byl shledán zodpovědným za smrt několika vojáků
a důstojníka CIA.
Poté, co bylo v
jednáních pověřenců dosaženo rozsudku, Soudní dvůr dodal paragraf, že si Walker
odsedí trest ve vězení v Kalifornii, kde žije jeho rodina, aby rodina měla
možnost jej navštěvovat.
Zacarías
Moussaoui, narozený na Floridě, původem Maročan, sídlící ve Velké Británii, byl
uvězněn, obviněn a shledán vinným ve Spojených státech za přímé zapojení do
útoků z 11. září
Moussaoui si
odpykává trest v nejpřísněji střežené věznici ve Florence v Coloradu. Jeho
matka, francouzská občanka, žádala vládu USA o vízum ke vstupu na území USA,
aby jej mohla navštívit ve vězení, a bylo jí bez průtahů vyhověno z
humanitárních důvodů.
James W. Fondren
Jr., Americký občan, byl usvědčen z předávání tajných dokumentů ministerstva
obrany, včetně zprávy o vojenské síle Číny, agentovi čínské vlády. Fondren
pracoval v Pentagonu a od února 2008 byl zástupcem ředitele Washingtonského
styčného úřadu s Pacifickým velitelstvím USA.
V lednu 2010 byl
odsouzen ke 3 rokům vězení.
P.S. Adriana
Perez a Olga Salanueva nedostaly vstupní víza do USA ani na desátý pokus. Se
svými životními druhy se naposledy objaly před necelými deseti roky.
Přeložil a
uspořádal Vladimír Sedláček, člen Výboru pro osvobození Pětice při Společnosti
česko-kubánského přátelství, 7. srpna 2010.
Společnost česko-kubánského přátelství
a Český výbor za osvobození pěti kubánských hrdinů vás zvou demonstraci za
propuštění pěti kubánských národních hrdinů, která se uskuteční v pondělí dne
13, září 2010 od 16.30 hodin před Velvyslanectvím USA v ulici Tržiště 15, Praha
1.