Kuba - otázky a odpovědi
Kuba - otázky a odpovědi
O ostrovní Kubě se toho moc u nás nedozvíme a o objektivitě některých sdělovacích prostředků se raději nezmiňuji.
Kromě Haló novin jsme např. v novinách v ČR objevili jen několik málo zpráv o tom, že Kubánci oslavili v první den tohoto roku půlstoletí své revoluční existence. Vzdálená ostrovní země byla v těchto sporadických zprávách většinou prezentována buď jako neživý skanzen socialismu, nebo jako diabolizovaná diktatura se zchátralou ekonomikou, kde obyvatelé státu netrpělivě očekávají její pád a politickou změnu. Takovou zemí však dnešní Kuba ani zdaleka není a navíc ani nikdy nebyla.
Terénní praxe na Kubě
Na Kubu zajíždíme dlouhodobě každoročně a v období od roku 2003 jsme tam vedli, na základě uzavřené smlouvy o spolupráci mezi vysokými školami, také měsíční zahraniční geografické praxe českých studentů. Cílem zahraniční praxe je komplexní poznání země, jejích přírodních poměrů, hospodářství a sociálních podmínek. Součástí programu je také seznámení studentů se zahraničním školským systémem, historií země a konfrontace našeho politického uspořádání s danými politickými a sociálními poměry. Z republiky pravidelně každoročně odlétalo přes 20 zvědavých studentů, každý pochopitelně s jinou představou, a vždy se domů vracela skupina přátel Kuby. Jen za posledních pět roků absolvovalo svou zahraniční praxi na tomto karibském ostrově více než sto studentů. Prvním podmětem studentského zájmu o Kubu byly pravidelné veřejné prezentace, které připravují po návratu účastníci pro své studentské kolegy a další zájemce.
Prezentace, spojené s vyprávěním, promítáním diapozitivů a filmů, s výstavami fotografií a různých artefaktů, probíhaly vždy před plně obsazenou posluchárnou. Tradičně se těchto studentských prezentací zúčastňují pracovníci kubánské ambasády, kteří oplátkou zvou účastníky studentské expedice na přátelské posezení na zastupitelském úřadě. Společně je tam následně hodnocen program a jeho organizační zajištění. Druhým motivem zájmu studentů je nejen náplň programu měsíčního pobytu na Kubě, ale také relativně nízké finanční náklady. Studenti na Varaderu, v Havaně, Santiagu, Anconu a dalších hotelích s údivem porovnávají své měsíční náklady s cenami za daleko kratší pobyty a za nabízené fakultativní zájezdy určené zahraničním klientům.
V této souvislosti je třeba uvést, že bez nezištné spolupráce kubánských partnerů a zastupitelského úřadu Kuby v Praze by však realizace náročného programu a cenové zvýhodnění nebyly možné. Studenti za 30 dnů projedou ostrovem od západu k východu a zpět. Najezdí kolem
Seznámí se s přírodou močálovitého poloostrova Zapata a uvidí nádherné jehličnaté lesy horského Národního parku Mensura. Obdivují kouzlo bílých pláží a nádheru průzračného teplého modrého oceánu s biotou korálových ostrovů. Zkoumají prakticky zajímavou terénní morfologii vápencových mogot na západě Kuby, pohovoří s pěstiteli kávy v Parque Nacional Las Terrazas, uvidí sklizeň a zpracování kakaa a kokosů u města Baracoa a mají možnost poznat zručnost výrobců doutníků v tabákové továrně v Pinar del Rio a Santa Claře. S odborným výkladem absolvují prohlídky Havany, všech provinčních center a měst zapsaných do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, včetně jejich muzeí a historických památek. Protože účastníci po ukončení svých vysokoškolských studií budou pracovat jako učitelé, jsou do programu zařazeny četné návštěvy vesnických a městských škol, zajímavá setkání s kubánskými studenty a učiteli a zejména možnost absolvovat námi vybrané přednášky na kubánských univerzitách.
Za čtyři týdny tak mají všichni účastníci dostatek příležitostí k neformálním kontaktům s Kubánci a nadbytek možností k návštěvě různých diskoték, baseballových utkání, studentských klubů, podniků s tradiční kubánskou hudbou, malých hospůdek i noblesních hotelových restaurací. Spolupráce s kubánskými institucemi a setkání s kubánskými specialisty přináší mnoho pozitivního studentům, ale je významná i pro učitele. Již několik let se projevuje spolupráce s kubánskými odborníky při zpracování studentských diplomních prací, bakalářských prací, fakultních projektů a individuálně zadaných úkolů, včetně zajišťování odborné literatury, statistických přehledů a možnosti elektronických konzultací.
Zatím bylo úspěšně obhájeno sedm diplomových prací týkajících se latinskoamerické problematiky a Kuby, jež je také předmětem následného doktorského studia. Nyní diplomanti zpracovávají devět dalších zadaných bakalářských a diplomových prací. O své terénní praxi a zkušenostech z Kuby studenti besedovali v Českém rozhlase Brno, proběhlo 24 přednášek na různých místech v ČR a uskutečnily se dvě výstavy fotografií. Na kubánských univerzitách si kolegové a kubánští studenti zase vyslechli sedm vyžádaných přednášek, které se týkaly ČR, integračních evropských tendencí a Evropské unie. Na leden příštího roku je ve spolupráci s učiteli katedry geografie a regionálního rozvoje Fakulty přírodních věd UKF v Nitře připravována Slovensko- česká studentská expedice CUBA 2010 , na kterou se již nyní chystá 25 nitranských a brněnských studentů geografie.
Představy a skutečnost
Je zajímavé, že mnohé otázky a představy, se kterými studenti na Kubu odlétají, se každoročně opakují. O čtyřech nejčastějších se zmíníme:
Studenti si, stejně asi jako většina těch, kteří z naší republiky přijíždějí trávit svoji dovolenou na pláže Varadera, plně neuvědomují, že přijíždějí do rozvojové země.
Kuba sice stojí na předním místě mezi státy Třetího světa , ale je ekonomicky nesrovnatelná se zeměmi Evropy. Z neznalosti věci a možná i záměrně, je tato skutečnost dost často zcela opomíjena i ve většině našich sdělovacích prostředků. Nelze srovnávat nesrovnatelné. Kubu a život Kubánců je nutno porovnávat se zemí se shodnými přírodními podmínkami a obdobným historickým vývojem. Zkuste si takto porovnat Kubu s ostrovní Jamajkou, kterou kolonizovali Britové, s Haiti, kterou kolonizovali Francouzi nebo s pevninskou Guatemalou!
Je třeba si také připomenout, že Kuba od svého objevení patřila k důležitým zámořským španělským územím, odkud bohatství plynulo do Evropy. Lze do značné míry říci, že Španělé spíše než kultivovali, tak loupili. Až v roce 1868 začal na ostrově boj proti španělským kolonizátorům, který trval prakticky až do konce 19. století. Od té doby do závěru roku 1958 byla země ekonomicky a politicky zcela závislá na USA. Tento stav utvrzoval také ještě tzv. Plattův dodatek, jehož součástí bylo na 99 roků zajištěné vlastnictví vojenské základny Guantánamo.
Před rokem 1959 na ostrově USA vlastnily 75 % orné půdy, 90 % služeb a 40 % cukrovarů. Do počátku 60. let minulého století se situace na Kubě nelišila od zbytku Latinské Ameriky. Na rozdíl od Kuby dosud asi 60 % obyvatel Latinské Ameriky nemá primární lékařskou péči, zhruba polovina nemá přístup k nezávadné vodě, 36 % dětí mladších dvou let a 45 % dospělých trpí podvýživou. V roce 1959 na Kubě došlo ke změně, která nemá na západní polokouli obdoby. Během prvního roku od vítězství revoluce byla prakticky odstraněna negramotnost a vzdělání na všech typech škol je od té doby zcela bezplatné. Totéž platí o zdravotnictví, přičemž právě situace ve zdravotnictví byla v prvním porevolučním roce zvláště kritická.
( Na pokračování )
11. února 2009, prof. Dr. Petr CHALUPA, CSc., RNDr. Daniel BORECKÝ, CSc.