Socialistická Kuba a spravedlivý svět - I.
Socialistická
Kuba a spravedlivý svět.
část I.
Kubánský
lid a přátelé Kuby na celém světě
oslavili dne 1. ledna 2009 50. výročí vítězství revoluce, která umožnila
převratné společenské a hospodářské
změny nejen na Kubě, ale i v dalších částech světa, především v Latinské Americe a v Africe. Revoluce je symbolickým
majákem, který ukazuje dalším národům
cestu k opravdové nezávislosti a k lepšímu,
spravedlivějšímu uspořádání společenských poměrů.
Za
počátkem kubánského revolučního procesu je považován útok na kasárna Moncada v Santiago
de Cuba, zorganizovaný a vedený Fidélem Castrem. Účelem akce mělo být
vyvolání celonárodního povstání
proti diktatuře generála Fugencia Batisty. Akce, které se zúčastnilo 164
vzbouřenců, však skončila tragický. Osm útočníků padlo v boji, téměř
stovka byla zajata a umučena. Zbytku nepodařilo
z místa bojů uniknout. Řada z nich byla později dopadena a postavena
před soud Fidel Castro, který se sám obhajoval,
pronesl řeč, ve které vyložil problémy, které je nezbytné řešit revoluční
cestou: pozemkovou reformu, problémy industrializace, životní úrovně,
zdraví lidu, školství a nezaměstnanost.
Útěk diktátora Batisty
Odsouzení účastnici přepadu kasáren byli 22 měsíců
vězněni na ostrově Isla de Pinos. V roce 1955 dostali milost a byli vypovězení ze země. Většina z nich, včetně Fidela a Raúla
Castro, odjela do Mexika, kde začala s přípravami ozbrojeného návratu na
Kubu. Začátkem prosince 1956 dorazilo 84
revolucionářů na palubě jachty Granma
ke břehům provincie Oriente, kde se střetli s Batistovými
jednotkami. Boj nepřežilo jen 12 z nich. V čele s Fidélem Castro
se probili do hor Sierra Maestro, kde se za pomoci vesničanů ukryli. Později
navázali spojení organizacemi 26. července a zahájili partyzánský boj proti diktatuře, do kterého
se postupně zapojovalo stále více
rolníků a lidí měst, kteří prchali před policejním terorem.
Dva
roky trvající boj, v jehož čele stáli s Fidélem Castro jeho bratr
Raul, Ernesto Guevara, Camilo Cinfuegos, Juan Almeida, Nuňez Jimenes,
Gilermo Garcia a řada dalších revolucionářů, vyvrcholil i díky
masové podpoře odborových organizaci, které nezapojily formou stávek, totální porážku diktátorovy armády a jeho
útěkem ze země. Partyzánské oddíly vstoupily 1. ledna 1959, nadšeně vítány občany do Havany….