Jdi na obsah Jdi na menu
 


Elitní terorista ve službách CIA

22. 5. 2007

Luis Posada Carriles


Narozen 15. února 1928 v Cienfuegos.

Pro své aktivity používal četných krycích jmen, jako: Lovec (vzhledem ke své pověsti zkušeného střelce), Ramón Medina, Ignacio Medina, Juan Ramón Medina, Ramón Medina Rodríguez, José Ramón Medina, Rivas López, Juan José Rivas, Juan José Rivas López, Julio César Dumas, Franco Rodríguez Mena.

V roce 1954 navázal styky s politiky blízkými diktátorovi Fulgenciovi Batistovi. Od roku 1955 do pádu batistovské tyranie byl tajným policejním agentem. Od roku 1957 udržoval styky s americkým Federálním vyšetřovacím úřadem (FBI).¨

Po vítězství revoluce v roce 1959 navázal styky s kontrarevolučními skupinami, které organizovaly na ostrově různé sabotáže. V roce 1960 se ilegálně infiltroval na argentinské velvyslanectví a 25.února 1961 opustil s propustkou Kubu a odcestoval na Miami. O týden později se na pokyn CIA napojil na kontrarevoluční organizace připravující invazi na pláži Girón. V březnu-dubnu 1961 byl instruktorem žoldáků, kteří se měli stát členy invazních a sabotážních oddílů v Zátoce sviní. Samotné invaze se nezúčastnil, neboť jeho člun nedorazil na místo před porážkou invazních sil.

Po tomto fiasku se připojil k teroristické organizaci Kubánské nacionalistické hnutí (MNC), která se podílela na akcích proti kubánské revoluci v USA, Dominikánské republice a Portoriku.

Vstoupil do americké armády, kde získal vojenský výcvik. Studoval na slavné Škole Amerik ve Fort Benningu, Georgii.

V roce 1963 je již organizován jako agent CIA a vede výcvik v záležitostech týkajících se námořnictva.

Podle knihy „Komplot“ bývalého náčelníka kubánské tajné služby generála Fabiána Escalanteho byl Posada vážně zapleten do atentátu na prezidenta Kennedyho. To mohla být jistá poukázka na získání politického azylu, neboť věděl příliš mnoho o zapletení CIA do této velmi choulostivé záležitosti.

V roce 1964 byl jmenován do čela tábora nazývaného Revoluční junta (JURE) poblíž Tampy, kde prodělávali výcvik teroristé kubánského původu. Zde byl CIA vyškolen v používání výbušnin a demoličních pracích a vedl infiltrační družstvo CIA, které provádělo akce proti Kubě.

V 60.letech se napojil na členy skupin Alpha 66, Comandos L, Hnutí 30. listopadu a jiných organizací, jež připravovaly teroristické akce proti Kubě.

V květnu 1965 informuje FBI, že Posada Carriles je zapojen do spřísahání ke svržení vlády v Guatemale. Další odtajněná zpráva CIA z června 1965 ho dává spolu s Jorgem Más Canosou ve Veracruzu, Mexiku do spojení s pokusem o odpálení sovětské lodi.

Koncem 60. let se usadil ve Venezuele a v roce 1967 ho CIA dosadila do vedení Služby pro špionáž a prevenci této země (DISIP), kde zastával funkci operačního šéfa a plnil také úkoly jako spojka CIA. Pod pseudonymem „Komisař Basilio“ se podílel na represích proti pokrokovým venezuelským a latinskoamerickým skupinám. Odvezl Boshe do Venezuely, aby zde společně koordinovali teroristické operace proti Kubě.

V letech 1967-1976 pracoval podle pokynů CIA současně pro tajné služby Venezuely, Guatemaly, Salvadoru, Chile a Argentiny.

V roce 1971 využívá cesty Fidela Castra do Chile, Peru a Ekvádoru a organizuje pokus o atentát na kubánského představitele.

Mimo jiné jsou mu přičítány následující teroristické činy:

21.ledna 1974 – zapleten do umístění výbušnin na kubánských velvyslanectvích v Argentině, Peru a Mexiku.

Červenec 1974 – rozesílá dopisy a knihy s bombami na řadu kubánských konzulátů v Latinské Americe.

7.listopadu 1974 – pokládá bomby v Institutu brazilských studií a na Bolívijském velvyslanectví v Ekvádoru.

V červnu 1975 zakládá Agenturu pro obchodní a průmyslové studie (ICICA), kterou používá jako zástěrku pro své teroristické aktivity v zemích regionu. Ta je uzavřena po atentátu na kubánské letadlo u Barbadosu.

Spolu s Orlandem Boschem zakládá protikubánskou teroristickou organizaci Výbor sjednocených revolučních organizací (CORU). Jako aktivní člen této teroristické organizace se podílí na následujících teroristických akcích:

22.dubna 1976 – zapleten do pumového útoku na Kubánské velvyslanectví v Portugalsku, při němž přišli o život dva kubánští diplomaté.

1.července 1976 – klade bombu v Kulturním středisku Kostarika- Kuba v Kostarice.

9.července 1976 – bomba v zavazadlech letu společnosti Cubana na Jamajce.

10.července 1976 - bomba v kanceláři letecké společnosti Cubana na Barbadosu.

11.července 1976 – bomba v kancelářích společnosti Air Panama v Kolumbii.

4.října 1976 – CORU se hlásí k pumovému atentátu na televizní stanici v San Juanu, Portoriku, kde se promítal kubánský film Nová škola.

Spolu s Orlandem Boschem je považován za hlavního původce a duchovního otce atentátu na kubánské letadlo za letu u pobřeží Barbadosu, kde přišlo o život 73 osob. Oba zločinci byli zadrženi v Caracasu a spolu s Hernánem Ricardem a Freddym Lugem, přímými pachateli atentátu, byli postaveni před soud.

Období od roku 1976 do 18.srpna 1985 strávil v řadě venezuelských věznic, odkud po řadě neúspěšných pokusů nakonec uprchl. Během slyšení Towerovy komise k případu Irán-Kontras bylo zjištěno, že tuto operaci řídil podplukovník Oliver North, člen Národní bezpečnostní rady Spojených států. Posada Carriles se přesunul do Salvadoru, kde působil asi dva roky na vojenské základně Ilopango jako poradce nikaragujských „kontras“ podle Northových přímých rozkazů.

V 90.letech udržoval časté kontakty s Gasparem Jiménezem Escobedem známým pod přezdívkou „Gasparito“ a dalšími teroristy, s nimiž se pokoušel připravit několik atentátů na prezidenta Fidela Castra a podporoval řadu miamských organizací při nákupu zbraní ve Střední Americe pro realizaci násilných akcí proti Kubě.

Kubánsko-americká národní nadace (FNCA) vytvořila v roce 1992 „vojenské křídlo“, které bylo pověřeno přípravou a provedením teroristických akcí proti Kubě a jejím hlavním představitelům. Na těchto úkolech se aktivně podílel Luis Posada Carriles. V roce 1993 tato teroristická skupina přijala jméno Kubánská národní fronta.

V lednu 1994 se podílel na přípravě plánu atentátu na kubánského prezidenta v Hondurasu při příležitosti nástupu prezidenta Carlose Roberta Reiny do úřadu. V červnu cestoval za stejným účelem do Cartageny de Indias v Kolumbii. Vhodným okamžikem měla být procházka Fidela Castra spolu s nositelem Nobelovy ceny za literaturu Gabrielem Garcíou Márquezem po historickém centru města

V červnu 1995 odcestoval do Kostariky, aby zde spáchal atentát proti kubánské lodi pomocí dynamitu.

V roce 1995 Posada Carriles spolu s několika honduraskými vojáky umístil v Hondurasu 41 bomb, jak odhalil v roce 1997 dr. Ramón Custorio, předák Honduraského výboru pro lidská práva.

V roce 1997 organizuje teroristickou strukturu vytvořenou ve Střední Americe s cílem provádět násilné akce proti Kubě a verbuje v regionu žoldáky. K prvním explozím dochází v dubnu 1997 a jsou k nim použiti žoldáci zverbovaní Posadou, jako Chávez Abarca a Otto René Rodríguez Llerena. Bylo připraveno 14 pum, z nichž 8 explodovalo, 4 byly deaktivovány, aniž vybuchly, a 2 byly zabaveny v okamžiku, kdy byly přineseny na letiště. Tyto pumy způsobily jedno úmrtí, řadu zranění a rozsáhlé materiální škody.

V interview otištěném v New York Times 12. a 13. července 1998 přiznal svou zodpovědnost za atentáty na kubánské hotely v roce 1997. V tomto interview uvedl: „Jak můžete vidět, FBI a CIA mne neobtěžují a já jsem k nim úslužný, vždy, když jim mohu nějak pomoci, udělám to“. Pokud jde o otázku svědomí, řekl: „…spím jako mimino“ Podle deníku FBI o připravovaných atentátech na kubánský turistický průmysl věděla, ale nic nepodnikla. Ke smrti Fabia Di Celma Posada řekl: „Je smutné, že někdo zemřel, ale nemůžeme se zastavit. Ten Ital seděl v nesprávné chvíli na nesprávném místě“.

V roce 1997 byl Posada zapleten také do příprav atentátu na kubánského prezidenta, který měl být spáchán v době konání VII. Iberoamerického summitu na ostrově Isla Margarita ve Venezuele. Dále byly spáchány pumové atentáty na kanceláře společností Havanatour na Bahamách a Cubanacán v Mexiku.

Posada Carriles se přímo podílel na organizování plánu atentátů na Fidela Castra během jeho návštěvy v Dominikánské republice v srpnu 1998. V témže roce naplánoval útok na letadlo společnosti Cubana na trase z Havany do Střední Ameriky.

V letech 1999 a 2000 Posada pokračoval v přípravách různých teroristických plánů podobného druhu.

Pokud jde o atentát připravovaný na X. Iberoamerickém summitu, v srpnu-říjnu 1999 podnikl Posada pod falešnou identitou několik cest do Hondurasu, Kostariky a Panamy. Dnem „D“ měl být 17. listopad 2000, setkání studentů s Fidelem v aule Panamské národní univerzity. Dne 5. listopadu 2000 vstoupil Posada na Panamské území se salvadorským pasem na jméno Franco Rodríguez Mena, jedno z krycích jmen, aby zde připravil pumový atentát v místě, kde měl Fidel vystoupit.

17. listopadu Fidel Castro zveřejnil podrobnosti o atentátu a místo, kde se teroristická skupina nachází. Panamská policie zde nalezla výbušniny a zatkla Posadu spolu s Gasparem Jiménezem Escobedem, Pedrem Remónem a Guillermem Novem Sampollem. 20. dubna 2004 byl odsouzen k 8 letům vězení. Byl shledán vinným z ohrožení veřejné bezpečnosti a z falšování dokumentů, nikoli však z pokusu o vraždu.

26.srpna 2004 tehdejší panamská prezidenta Mireya Moscosová udělila čtyřem teroristům milost. Za svítání byli vyzvednuti ve věznici „El Renacer“ a odvezeni na letiště Albrook, kde nasedli do letadla směřujícího na letiště Tocumen.

Zde nastoupili do soukromého tryskáče letícího do Hondurasu, kde Posada Carriles vystoupil, zatímco ostatní pokračovali do Miami, USA. Posada vstoupil na území Spojených států v březnu 2005 a podle advokátů zde měl usilovat o získání azylu.

Kubánské zprávy o pobytu Posady Carrilese


11.dubna 2005 – Fidel označuje americkou vládu za komplice terorismu a odhaluje její záměr poskytnout Posadovi Carrilesovi útočiště v této zemi. Zprávy, které přišly 10 dnů nato, informovaly, že se tento mezinárodní terorista nachází v Miami a jsou podnikány kroky k poskytnutí azylu.

17.dubna 2005 - Fidel varuje, že by Posada Carriles mohl ve Spojených státech zmizet. „Ať ho nezabijí nyní, ať ho neotráví, ať neřeknou, že zemřel na infarkt nebo na mozkovou mrtvici, jsme připraveni vyslat lékaře, kteří by pečovali o jeho zdraví, aby mohl povědět, co ví, a jít k soudu“, uvedl kubánský prezident.

1.května 2005 – V projevu k 1,3 milionu Kubánců shromážděných na náměstí Revoluce José Martího při příležitosti 1. Máje, zveřejnil Fidel další důkazy o přítomnosti Posady Carrilese v Miami a zjevné neochotě Bílého domu přistoupit pod tíhou nashromážděných důkazů k činu.

4.května 2005 – Venezuelský ministr zahraničních věcí Alí Rodríguez žádá, aby Spojené státy splnily podepsané dohody a vydaly Luise Posadu Carrilese Caracasu, aby zde mohl být postaven před soud.

10.května – Ve jménu důvěryhodnosti, konzistentnosti a spravedlnosti by měla vláda Spojených států zatknout a vydat teroristu Luise Posadu Carrilese, píše úvodník deníku New York Times.

11.května – Kubánský prezident cituje zprávu Federálního vyšetřovacího úřadu FBI, která přiznává, že teroristé Luis Posada Carriles a Orlando Bosch jsou spojeni s vraždou bývalého chilského ministra zahraničí Orlanda Leteliera a jeho americké sekretářky v roce 1976.

12.května – Fidel obviňuje vládu Spojených států z utajování informací, neboť den po zničení kubánského letadla u pobřeží Barbadosu znaly FBI a CIA, kdo jsou přímí vykonavatelé i duchovní otcové tohoto zločinu.

13.května - Venezuela oficiálně žádá Spojené státy o vydání Posady Carrilese.

15.května 2005 - V článku nazvaném Válka, kterou Posada Carriles na Fidelovi Castrovi nevyhrál, uvádí New Herald, že je tento terorista poražen.

17.květen 2005 – Přes 1,2 milionu Havaňanů se účastní Pochodu bojujícího lidu před Zájmovou kanceláří Spojených států na Kubě a žádá, aby byl učiněn konec terorismu a prosadila se spravedlnost.

Posada Carriles byl zatčen federálními agenty a odvezen do sběrného zařízení na jihu Floridy, kam jsou umisťovány osoby s problémy migrační povahy.

Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost sděluje, že situaci zadrženého posuzuje a do 48 hodin sdělí, jaký bude následující krok v procesu.

Několik hodin předtím uspořádal zločinec tiskovou konferenci, na níž potvrdil, že žádá Bushovu administrativu o politický azyl. Krátce nato však teroristův advokát Eduardo Soto informuje, že se Posada rozhodl svou žádost o politický azyl stáhnout a opustit americké území.

18.května: - Fidel vyzývá pokrokové síly celého světa, aby žádaly Spojené státy o vydání Luise Posady Carrilese Venezuele, aby tam mohl být souzen.