Dilma, bojovnice proti chudobě v Brazílii
Dilma, bojovnice proti chudobě v Brazílii
»Nesmím polevit, pokud jsou Brazilci, kteří nemají co jíst,« prohlásila ihned po svém nedělním dvoukolovém volebním vítězství Dilma Rousseffová, prezidentská kandidátka Strany pracujících (PT).
Ve svém prvním prohlášení jako zvolená prezidentka zdůraznila, že nástup ženy - v Brazílii poprvé - na tuto vysokou funkci představuje demokratický krok vpřed a že bude pracovat pro rovnoprávnost mezi muži a ženami, pro vymýcení chudoby a podnícení zaměstnanosti i pro důstojné bydlení a sociální smír, kromě dalších cílů. Dvaašedesátiletá ekonomka, jíž tento věk nikdo nehádá, exministryně v Lulově vládě a vězeňkyně za vojenské diktatury (1964-85) hlasovala v Porto Alegre.
Svým úspěchem čelí opravdu velké výzvě navázat na nesmírně populárního prezidenta Luize Inácia Lulu da Silva a pokračovat v jeho záměrech, které v posledních osmi letech viditelně omezily sociální nerovnost, snížily nezaměstnanost a dosáhly udržitelného ekonomického růstu, jenž umisťuje Brazílii na místo osmé světové mocnosti. V jím nastoleném kurzu politiky nakloněné trhu se sociálním rozměrem hodlá pokračovat.
»Železná dáma«
Pro její energickou povahu i enormní pracovní nasazení jí přezdívají »železná dáma«. Jako ministryně energetiky a v posledních pěti letech šéfka prezidentského úřadu stála Dilma za řadou reforem, jež vyšvihly Brazílii mezi ekonomické velmoci a zároveň zvýšily životní úroveň milionům sociálně slabých Brazilců. Někdejší levicové aktivistce Rousseffové při volbách Lula značně pomohl, vítězství je jejich společným dílem. V kampani ji představoval jako svou nástupkyni a »matku« programu reforem, díky nimž Brazílie hladce proplula světovou krizí - letos má růst sedm procent. Politické body vynesl Dilmě i projekt »Můj dům, můj život«, spuštěný loni v březnu, v jehož rámci vláda postaví milion nových příbytků pro chudé rodiny. Jako ministryně energetiky (leden 2003-červen 2005) prosadila Rousseffová podle ČTK mj. program podpor alternativních zdrojů energie, jímž se podařilo přilákat soukromé investice do výstavby větrných a vodních elektráren. Akce Světlo pro všechny, zahájená v listopadu 2003, má díky subvencím státu i zapojení soukromých firem přivést elektřinu milionům Brazilcům na venkově a perifériích velkých měst.
Mučena za účast v marxistickém hnutí
Dilma Vana Rousseffová se narodila 14. prosince 1947 v Belo Horizonte, hlavním městě brazilského státu Minas Gerais. Její otec byl bulharský komunista. Když se Dilma po jeho smrti zapsala na střední školu, zapojila se hned do marxistického hnutí. V roce 1969 stála u zrodu skupiny VAR Palmares, bojující proti diktatuře. V roce 1970 byla kvůli účasti v hnutí zatčena, mučena a odsouzena k šesti letům vězení. Po třech letech za mřížemi jí byl trest nejvyšším soudem snížen, byla propuštěna, ale na 18 let zbavena politických práv. Po opuštění vězení dokončila studia ekonomie a získala práci ve státní statistické agentuře. V roce 1977 porodila své jediné dítě, dceru Paulu, jejímž otcem je Carlos Araujo. Za něj se Rousseffová provdala v době, kdy spolu bojovali v gerilovém hnutí, oba byli vězněni a spolu stáli v roce 1979 u zrodu Trabalhistické demokratické strany (PDT). Manželství skončilo v roce 1994 odlukou a o šest let později rozvodem. Loni Dilma podstoupila úspěšnou léčbu rakoviny lymfatického systému a letos v září se stala babičkou.
První ženy
V čele latinskoamerické země jako vůbec první žena stanula v červenci 1974 María Estela Martínezová, jež převzala z funkce viceprezidentky úřad po zesnulém manželovi Juanovi Domingovi Perónovi; v roce 1976 byla svržena vojenským pučem. První zvolenou latinskoamerickou prezidentkou se stala v dubnu 1990 v Nikaragui Violeta Chamorrová.