Deset let bolívarské revoluce ve Venezuele
Deset
let bolívarské revoluce ve Venezuele
Prezident Hugo
Chávez, který byl uveden do nejvyšší funkce 2. února 1999, dokončil v těchto
dnech 10 let své činnosti v čele bolívarské revoluce ve Venezuele.
Jeho neočekávané
zvolení v prosinci 1998 většinou 58,6 % hlasů bylo odpovědí na devastaci této
jihoamerické země od roku 1958 koalicí Pevný bod.
Svým volebním
vítězstvím, doprovázeným zároveň volbou velmi početného množství pokrokových
vládních představitelů jednotlivých států venezuelské federace,
antineoliberálů, zahájil nevídanou zkušenost a obnovil v politické agendě
diskusi o socialismu 21. století. V průběhu tohoto pouhého desetiletí dokázal
Chávez, který se ujal vlády, čelit ohromným překážkám, aniž by měl k dispozici
konzistentní strukturu nějaké politické strany nebo politicko-sociálního hnutí.
Kromě problémů,
vyplývajících z bídy značné části obyvatel, byl cílem zběsilosti rasistických
elit, konspirací imperialismu a skupiny médií. Na základě podpory lidových mas
a vlasteneckých kruhů v ozbrojených silách odrazil státní převrat v roce 2002
pravicí zorganizovaný ropný výpadek v prosinci 2002 až lednu
Třtina a
revoluční smršť
V radikalizovaném
procesu trval vždy na zachování demokratické cesty na rozdíl od toho, co
předvádějí sdělovací prostředky. Hugo Chávez kandidoval a byl zvolen ve třech
prezidentských volbách (1998,
V průběhu celého
desetiletého období byl jen jednou poražen, a to v referendu 2007. Po každém
novém vítězství Chávez neustále upevňoval své přesvědčení a víru v bolívarský
projekt. Jsem pouhá třtina uchvacovaná revoluční smrští, prohlašoval. Po
odražení a porážce státního převratu v roce 2002 zbavil funkcí převratové
generály a urychlil sociální reformy. Po překonání ropného výpadku zbavil
funkcí v penězích se topící kastu ředitelů a vedoucích pracovníků a ve
skutečnosti převzal vedení mocné ropné společnosti PDVSA (Venezuelský ropný
podnik, a.s.). Čelil také diktatuře sdělovacích prostředků, když neobnovil
veřejnou koncesi televizní stanici RCTV a povzbudil rozhlasové a televizní
stanice veřejnoprávního charakteru. Po zvolení prezidentem v roce 2006 Chávez
oznámil svou ideu o socialismu 21. století.
Radikální
politické změny
Řada faktorů
vysvětluje pokroky bolívarské revoluce s jejími kličkami a mezerami. Prvním
jsou radikální politické změny v zemi s vládou opřenou o aktivní účast lidových
vrstev, účast formou demokratických výzev lidu jako hlavního protagonisty.
Prostřednictvím bolívarských výborů, misí (tj. sociálních programů pod
kontrolou celé společnosti) a rad je realizována enormní uvědomovací kampaň s
cílem zapojit vyloučené . V týlu tohoto procesu stojí ozbrojené síly. Naše
revoluce je mírová, ale není bezbranná, připomíná Chávez.
Politická diskuse
ve Venezuele je jedna z nejširších a nejdemokratičtějších. Na začátku byl tento
proces dokonce konzervativní, opatrný. Po sobě následující volby a různé stupně
lidové účasti se snaží překonat křehkost sociálních hnutí a slabost procesu
soustředěného u jednoho jediného lídra. V této usilovné práci se uskutečňuje
boj proti diktatuře médií. Nedávný průzkum ukazuje, že kromě čtyř
celofederálních médií dnes už existuje 250 rozhlasových stanic na úrovni
místních komunit a 24 televizních vysílačů pod lidovou kontrolou, 300 různých
periodik a rozsáhlá internetová síť, která od roku 2002 vyskočila z počtu 640
000 uživatelů na 4,142 milionu v roce 2008.
Výsledky na
ekonomickém poli
Dalším rozhodným
faktorem pokroku bolívarské revoluce jsou změny na ekonomickém úseku. Z počátku
šlo i zde dokonce o konzervativní, opatrný proces. Během času však změny
nabraly na rychlosti v důsledku praktického zestátnění PDVSA, zdaněním zisků
multinacionálních korporací a zavedením kontrolních opatření nad tokem
kapitálu, kromě jiných kroků antineoliberálního charakteru. Je tu snaha o
diverzifikaci výrobní základny země, která je stále ještě velmi závislá na
ropě. Je také stimulován rozvoj družstevnictví a společenského vlastnictví.
Na základě těchto
opatření rostla ekonomika v uplynulých pěti letech v průměru ročně o 11,2 %. V
posledním období zrychlila bolívarská revoluce zestátňování strategických úseků
jako např. výkup soukromých organizací telefonních (CANTV), energetických
(AES), hutních (SIDOR) a bank (SANTANDER). Idea socialismu 21. století je zatím
stále ještě záležitostí politické propagandy. Proti silné krizi kapitalismu,
která tvrdě dopadá i na cenu a objem vývozu ropy, se vláda snaží podporovat
růst a diverzifikaci produkčního sektoru. V červnu 2008 zorganizovala setkání
300 podnikatelů a vyhlásila silný program podpory podnikání. Vede se velká
diskuse o zavedení nové ekonomické politiky (NEP) podle vzoru někdejšího
sovětského programu.
Síla sociálních
programů: Silný impuls dodávají bolívarské revoluci sociální programy, zavedené
v průběhu uplynulých 10 let. Tři nedávné reportáže: Desetiletí Cháveze!
venezuelského časopisu Carta Capital, Chávez a jeho deset vítězství a sdělovací
prostředky mexického časopisu
---
Za zmínku stojí
několik údajů z období let
Oblast
pokroku |
Rok
1998 |
Rok
2007 |
Extrémní
bída |
20,3
% |
9,4
% |
Chudoba |
50,4
% |
33,07
% |
Rozdíl
mezi bohatými a chudými |
28,1
% |
18
% |
Dětská
úmrtnost z tisíce živě narozených dětí |
21,4
% |
13,9
% |
Nezaměstnanost |
16,06
% |
6,3
% |
Nejnižší
mzda za měsíc |
154
USD |
286
USD |
Investice
do školství z HDP |
3,38
% |
5,43
% |
Základní
vzdělání |
89,7
% dětí |
99,5
% dětí |
Vysokoškolské
vzdělání |
21,8
% studentů |
30,2
% studentů |
Investice
do zdravotnictví |
1,36
% z HDP |
2,25
% z HDP |
Růst kupní síly o
400%
---
Z brazilského
periodika A classe operária
přeložil Vladimír
HORÁK
10.
února 2009, Vladimír HORÁK