Jdi na obsah Jdi na menu
 


Také o Kubě

8. 1. 2010

Také o Kubě

 

Dne 2. ledna 2010 uplynulo 51 roků od okamžiku, kdy Fidel Castro z balkonu radnice na Parque Cespédes v Santiagu vyhlásil vítězství revoluce. Česká televize 4. ledna 2010, snad aby vzpomněla toto výročí, v pořadu Reportéři ČT uvedla reportáž o kubánském disentu.

 

V televizi jsme mohli už dříve sledovat několik obdobných pořadů a dozvědět se o hrdinných misích na podporu kubánského disentu. Zákony Kuby takto porušoval mediálně proslavený politik, který proslul jako Fidelův vězeň , když byl počátkem roku 2001, spolu s bývalým studentským aktivistou, na Kubě uvězněn kvůli dopravě darů pro havanské disidenty. Podobně dopadl exministr zahraničí ČR, a to dokonce Kubu navštívil jako švýcarský turista. Jistému senátorovi se podařilo nejen dopravit na Kubu pro disent počítač a na ulicích Havany rozdávat dolary chudým Kubáncům, ale také českému exprezidentovi a vůdci českého disentu přivézt dopis od představitele kubánského disentu - budoucího prezidenta Kuby.

 

Nevím, co dnes slibuje kubánský disidentský vůdce svým spoluobčanům, ale jen připomenu, co bylo proneseno na Letné v prosinci roku 1989: Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus. Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte.

 

V návaznosti na toto tvrzení jen lituji, že v televizním pořadu bylo reportéry opomenuto uvést, jak by se podle nich asi pozměnil život většiny Kubánců po politické a ekonomické změně. Škoda, že ani kubánští disidenti pro naše televizní diváky neuvedli, jak si představují nový život drtivé většiny Kubánců, kteří nyní nehladoví, mají zajištěnu zdravotní péči, nemusí se obávat stáří, nemocí, nemají obavy, že nezajistí vzdělání svých dětí a v případě ničivých cyklonů jim pomáhá stát nahradit škody. Ostrov by se určitě nestal hospodářsky rozvinutými Spojenými státy, které vlastnily do roku 1959 většinu kubánské půdy a nerostného bohatství a zcela ovládaly ekonomiku a politiku země a ani by se nestal nějakou evropskou zemí s danou životní úrovní jejího obyvatelstva. Zcela jistě by se Kuba zařadila - jako rozvojová země - tam, kde je nyní většina latinskoamerických zemí.

 

Kubánci by ve většině žili tak, jak nyní v Latinské Americe žije současných 45 % světové populace. V latinskoamerických zemích prožívá svůj život asi 250 milionů lidí v chudobě, z čehož je 90 % obyvatelstva zcela nemajetných. Zhruba 60 % obyvatel nemá primární lékařskou péči, 50 % nemá přístup k pitné vodě, 36 % obyvatel mladších dvou let a 46 % dospělých trpí podvýživou. 42 % dětí opakuje první ročník, 30 % opakuje druhý ročník, 80 % dokončí školu ve čtvrtém ročníku. 20 mil. dětí do 15 roků pracuje, 80 000 dětí ročně umírá na násilí ve vlastní rodině, 40 % dívek živících se prostitucí je mladší 16 let.

 

Škoda, že Česká televize také neuvedla, že Kuba v důsledku embarga USA utrpěla ztráty ve výši 230 miliard US dolarů a sedm z deseti žijících Kubánců poznalo jen trvalou hrozbu agrese proti své zemi a ekonomické strádání způsobené neúprosnou blokádou. I přes obrovské škody, které blokáda způsobuje národnímu hospodářství, na Kubě studuje medicínu bezplatně 1560 studentů z rozvojových zemí a kubánští vysokoškolští učitelé vzdělávají budoucí lékaře ve Venezuele, Nikaragui, Haiti, Guatemale, Bolívii, Guyaně, v Africe pak v Rovníkové Guinei, Gambii, v Eritrei a Jižní Africe. Jen ve Venezuele připravují na svoji profesi 22 tisíc budoucích lékařů. Ke zvýšení objektivity televizního pořadu mohla být podána informace o tom, že v Latinské Americe a Africe bylo provedeno přes milion operací v 62 zdravotnických očních centrech na 92 složitých lékařských přístrojích darovaných Kubou a ve 28 zemích Latinské Ameriky a Afriky naučili kubánští pedagogové číst kolem čtyř milionů lidí.

 

Škoda, že v reportáži, v souvislosti s politickými vězni a disentem, také nebylo uvedeno, že Raúl Castro nabídl USA výměnu kubánských Pěti hrdinů za koho budou Američané chtít, včetně jimi vybraných osob, které opozice označuje za politické vězně, včetně jejich celých rodin. Mohlo být také uvedeno, že Gerardo Hernández, René González, Antonio Guerrero, Ramón Labanino a Fernando González byli americkou FBI v USA zadrženi už v září 1998. Do USA odcestovali po řadě atentátů a ozbrojených útoků na kubánská hotelová zařízení, které byly organizovány kubánskými exulanty z Floridy. Připomínám, že čtvrt roku před zatčením se v Havaně sešli bezpečnostní pracovníci Kuby s protiteroristickými experty z USA, aby se dohodli, jak ochránit bezpečnost svých spoluobčanů. Na schůzce se prokázalo, že existuje spojení asi 40 Američanů kubánského původu s teroristickými útoky na Kubě. FBI obdržela od Kuby tisíce stran dokumentů a stovky hodin videozáznamů o teroristických akcích organizovaných teroristickými proticastrovskými buňkami na Floridě. V USA např. klidně na svobodě žije neblaze proslulý terorista kubánského původu Luis Posada Carriles. Kuba a Venezuela ho označují za autora teroristického útoku na kubánské dopravní letadlo v roce 1976, kdy o život přišlo 73 lidí. Američanům, horlivým bojovníkům proti terorismu, ani nevadí, že Posada Carriles také přiznal svoji roli na sérii bombových atentátů proti hotelům v Havaně v roce 1997. V roce 1990 Bush udělil milost proticastrovskému teroristovi Orlando Boschovi a zrušil platnost ustanovení Ministerstva spravedlnosti USA, které odmítlo Boschovu žádost o azyl.

 

Na závěr bych si dovolil položit všem, kteří připravují podobné reportáže o Kubě několik otázek:

 

- Znáte jinou rozvojovou zemi, která by vyslala za půlstoletí své existence bezplatně na pomoc 107 zemím třetího světa 135 tisíc lékařů a zdravotníků? Znáte jinou rozvojovou zemi, kde se všechny dětí rodí v porodnicích a jsou očkovány bezplatně proti třinácti nemocem?

 

- Můžete uvést jinou rozvojovou zemi, která prakticky nemá negramotné obyvatelstvo a má v současnosti několik desítek tisíc svých lékařů a zdravotníků v 95 rozvojových zemích, kde během posledních pěti let navrátili jejich lékaři zrak 1,6 milionu pacientů z 33 zemí, převážně Latinské Ameriky? Zkusili jste zjistit, kolik z těchto vysoce profesně kvalifikovaných lidí emigrovalo?

 

- Víte, že bezplatná oční operace byla na Kubě provedena i Bolivijci, který jako voják zastřelil v roce 1967 kubánského národního hrdinu Ernesta Che Guevaru?

 

- Jak je možné, že se na ostrově nesetkáte s rasismem a že ženy v této latinskoamerické zemi zastávají díky svému vzdělání a profesní kvalifikaci místa, o nichž si většina žen v ostatních zemích této části Země musí nechat zdát?

 

- Víte, že téměř 25 tisíc dětí zasažených havárií JE v Černobylu se léčilo a stále léčí na Kubě?

 

- Myslíte si, že chudí Latinoameričané a Afričané, kteří v rámci projektu Milagro opět vidí, či v rámci projektu Yo sí puedo si mohou přečíst knihu, že tito lidé počítají Kubu mezi země osy zla? - Komu by při změně režimu na Kubě připadly vybudované hotely, továrny, kulturní a zdravotnická zařízení? Komu by připadla zemědělská půda, kterou vlastnili před znárodněním Američané?

 

- Zkusil se nějaký novinář v ČR píšící o Kubě anebo pracovník české nadace podporující kubánský disent zeptat jediného z téměř 40 tisíc Panamců, kterým vrátili kubánští lékaři zrak, zda patří Kuba na seznam zemí podporujících mezinárodní terorismus, který každoročně sestavuje Ministerstvo zahraničních věcí USA?

 

- Nevadí vám, že na americké základně na Kubě - v souvislosti s tzv. Plattovým dodatkem měla být již před několika roky vyklizena - jsou i několik roků bez soudu drženi a mučeni lidé podezřelí z terorizmu?

 

- Co pro vás znamená fakt, že už od roku 1992 OSN prostřednictvím své rezoluce pravidelně odsuzuje embargo Spojených států vůči Kubě a USA zcela ignorují stanovisko drtivé většiny zemí světa?

 

- Proč myslíte, že se Kuba za poslední půlstoletí neuvěřitelně zviditelnila na mapě světa a získala obrovskou prestiž v zemích chudého Jihu? Uvědomujete si, jakou roli sehrála Kuba při rozpadu světové koloniální soustavy, zejména v Africe?

 

Kubu a život Kubánců dobře znám a tak bych si dovolil doporučit autorům příštích reportáží o Kubě uvést také fakt, že dnešní politiku Kuby neurčují veřejní činitelé lobující ve prospěch zahraničních podnikatelů a nadnárodních společností a historie země se konjunkturálně neobrací jako špinavé tričko. Po Kubě jezdíme celá léta bez omezení, navštěvujeme soukromé restaurace, diskotéky, studentské kluby, sportovní akce, bez problémů fotografujeme a filmujeme na tržnicích, v knihovnách, v základních a vysokých školách a zdravotních zařízeních. Bydlíme v hotelích a po rodinách a s Kubánci hovoříme o všem, včetně jejich ekonomické a politické situace.

 

Samozřejmě, že lidé na ostrově nejsou se vším spokojeni, ale poznal jsem, že Kubánci jsou hrdým národem, pyšným na svoji historii a je jim dobře známo, že budoucnost země je nyní zcela v jejich rukou. Na rozdíl od minulosti - a také na rozdíl od mnoha dalších států - jim v současnosti již neporoučí velmoci, což byly dříve po staletí Španělsko a po desetiletí USA a SSSR. Kubánci jsou si toho vědomi a o své budoucnosti si odpovědně rozhodují sami.

 

Všem, kteří se na Kubu chystáte, tak mohu poradit jedno: Nezůstávejte na plážích a v hotelích na Varaderu, vyjeďte na venkov a do měst a sami se přesvědčte, jak běžní Kubánci žijí.

 

Petr CHALUPA, Blansko

 

8. ledna 2010, Petr CHALUPA

 
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA