Naším cílem je okamžité propuštění Pětice
14. 9. 2010
Naším cílem je okamžité propuštění Pětice
Na demonstraci za osvobození pěti kubánských hrdinů dne 13. září 2010 vystoupil kromě jiných i předseda Společnosti česko-kubánského přátelství Ludvík Šulda. Jeho projev naleznete níže.
Vážení přítomní,
ve dnech 12. září až 6. října se již několik let konají po celém světě akce solidarity s pěti Kubánci odsouzenými ve Spojených státech k dlouholetým pobytům v amerických žalářích. K těmto protestům se každoročně připojuje i Společnost česko-kubánského přátelství.
První datum je datem uvěznění Pětice před 12ti lety. Druhé pak symbolizuje den, kdy v roce 1976 byl spáchán atentát na letadlo kubánských aerolinií, při němž zahynulo několik desítek osob. Tím, kdo za tímto atentátem stál jako za desítkami dalších není nikdo jiný než Posada Carillas, jeden z nejhorších současných teroristů. Luise Posadu Carrilese, který otevřeně přiznal, že je autorem atentátu, USA odmítly vydat... Stejně tak protikubánský terorista Orlando Bosch se po Miami na Floridě prochází svobodně. "Jsou to zkurvysyni", vyjádřil se kdysi o těchto teroristech americký generál. "Ale jsou to přátelští zkurvysyni", dodal.
Zločinem pětice Kubánců se stalo, že v Miami na Floridě získávali informace o protikubánských plánech teroristických organizací. Jejich cílem bylo tyto aktivity monitorovat a získané informace předávat kubánským úřadům a zabránit tak podvratným akcím proti Kubánské republice. Všechny tyto shromážděné údaje nakonec předali i americké FBI! Ta však místo, aby zakročila proti připravovatelům teroristických útoků uvrhla do vězení pětici Kubánců. Jejich činnost na území USA nebyla v žádném případě namířena proti samotným Spojeným státům, což potvrdil i svědek obžaloby James Clapper, bývalý šéf rozvědné agentury amerického Pentagonu, jeho svědectví stejně jako mnoho dalších však bylo ignorováno.
Navzdory ostrým námitkám, vzneseným obhajobou Pětice, byl případ souzený v Miami na Floridě, v komunitě s dlouhou historií nepřátelství vůči kubánské vládě, což zabránilo spravedlivému vedení procesu. Shledána vinnou, Pětice dostala celkově 4 doživotí a 77 let a byla uvězněna v pěti různých vězeních s nejpřísnější ostrahou, bez možnosti mezi sebou komunikovat.
Celých 12 let probíhá po celém světě obrovská vlna solidarity. Za propuštění Pětice se vyslovilo deset laureátů Nobelovy ceny, mezi nimi president Východního Timoru Jose Ramos Horta, Adolfo Perez Esquivel, Rigoberta Menchu, Jose Saramago, Wole Soyinka, Zhores Alferov, Nadine Gordimer, Günter Grass, Dario Fo a Mairead Maguire, dále mexický Senát, Národní shromáždění Panamy. K nim se připojili parlamentní poslanci z celého světa, mimo jiné 75 členů Evropského parlamentu (z toho dva bývalí předsedové a tři současní místopředsedové), a dále četná sdružení právníků a aktivistů za lidská práva z různých zemí Evropy, Asie a Latinské Ameriky, mezinárodně proslulé osobnosti a právnické a vědecké organizace ze Spojených států, za všechny jmenujme například Mary Robinsonovou, bývalou prezidentku Irska a bývalou Vysokou komisařku OSN pro lidská práva, a Generálního ředitele UNESCO Federica Mayora.
V jejich prospěch se vyslovila i Pracovní skupina ke svévolným zadržením OSN poté, co zhodnotila argumenty předložené rodinami Pětice a vládou USA, došla k závěru, že jejich uvěznění bylo svévolné, a naléhala na vládu USA, aby přijala opatření k nápravě situace.
Po dlouhých peripetiích a nečekaných zvratech došlo teprve na konci loňského roku ke snížení trestů pro tři z nich. Antonio Guerrero odsouzený na dvojí doživotí plus 10 let, byl nově odsouzen na 21 roků a 10 měsíců vězení plus pět let nuceného dozoru po propuštění. Původní rozsudek pro Fernanda Gonzáleze 19 let byl změněn na 17 let a 9 měsíců, rozsudek Ramona Labañina doživotí plus 18 let byl snížen na 30 let vězení. Zbylí dva na změnu svých rozsudků stále čekají. Při tomto čekání byl na konci července tohoto roku uvržen do samovazby bez sebemenšího důvodu, těžce nemocný Gerardo Hernández Nordelo. Po celosvětovém tlaku na americkou administrativu však byl již o několik dní později přemístěn na normální celu.
Některým z těchto Kubánců vězněných v amerických žalářích je také znemožňován americkými úřady po celou dobu věznění styk s jejich manželkami a dětmi. Vězni jsou často a v rozporu se zákony, jak již jsem zmínil, bezdůvodně na dlouhé týdny zavíráni do samotek, podrobováni hrubému zacházení, jehož cílem je zlomení jejich fyzické a psychické integrity. Není třeba podotýkat, že kromě výše zmíněného jde i o porušení Všeobecné deklarace lidských práv.
Tito Kubánci trpí ne proto, že působili na území Spojených států, ale proto, že jsou členy hrdinného národa, který trpí již téměř padesát let pod embargem USA, které zasahuje do všech záležitostí jejich životů. Jsou vězněni z toho důvodu, že na území Spojených států monitorovali činnost jejich státu nepřátelským skupinám, aby zabránili případným útokům proti obyvatelům Kuby a ztrátám životů nevinných. Trpí a jsou ponižováni jelikož i přes všechny tyto útrapy a ztráty byla Kuba schopna se stát vzorem pro mnohé rozvojové země nejen z hlediska životní úrovně, vzdělání a zdravotnictví, ale hlavně svou lidskou solidaritou! Naším cílem je okamžité propuštění Pětice a za to budeme bojovat až do našeho úplného vítězství!
Prohlášení účastníků demonstrace za osvobození pěti kubánských národních hrdinů