Rahm Emanuel
Rahm Emanuel
To je ale
zvláštní příjmení. Snadno se vyslovuje, vypadá španělské, ale není. Jméno, jako
má tento muž, jsem nikdy v životě mezi desítkami tisíc žáků či spoluobčanů
nepoznal ani nečetl. Odkud pochází, uvažoval jsem? Zas a znova mi
přicházel na mysl brilantní německý myslitel Imanuel Kant, jenž patřil spolu
s Aristotelem a Platonem k trojici filosofů, kteří nejvíce ovlivnili
myšlení člověka. Jak jsem se později dozvěděl, nebyl jsem příliš daleko od
filosofie nejbližšího muže současného prezidenta Spojených států Baracka Obamy.
K úvahám o
tomto zvláštním příjmení mne nedávno přivedla další příležitost - kniha
kubánského velvyslance v Bolívarovské Venezuele, Germána Sáncheze,
?Transparentnost Enmanuela", tentokrát bez začátečního ?I" ve jménu
německého filosofa.
Enmanuel je jméno
dítěte zplozeného a zrozeného v husté partyzánské džungli, kde 23.
února 2002 upadla do zajetí jeho vážená matka Clara Rojasová Gonzálezová,
kandidátka na viceprezidentku Kolumbie, společně s Ingrid Betancourtovou,
jež aspirovala na prezidentský úřad této bratrské země ve volbách, které
proběhly později onoho roku.
S velkým
zájmem jsem si přečetl knihu našeho velvyslance v Bolívarovské republice
Venezuele Germána Sáncheze, jemuž se dostalo výsady být v roce 2008
účasten propuštění Clary Rojasové a bývalé poslankyně Národního shromáždění
Consuely Gonzálezové revoluční armádou Kolumbie, FARC, která je držela v zajetí.
Clara padla do
rukou guerrilly díky své solidaritě s Ingrid a strávila s ní
v tvrdém zajetí šest let.
Germánova kniha
se jmenuje ?Transparentnost Enmanuela", téměř shodně se jménem
německého filosofa. Neudivilo mne to. Matka byla brilantní a velmi vzdělaná
advokátka, snad proto dala chlapci toto jméno. Na mysli mi jednoduše vytanula
vzpomínka na roky mého věznění v izolaci, kam mne přivedl téměř úspěšný
pokus o dobytí druhé vojenské pevnosti Kuby 26.července
Nebyl to
přirozeně jediný smysl ani jediná inspirující myšlenka, avšak faktem je, že
v době vítězství revoluce v naší vlasti 1. ledna 1959 jsem si
dosud pamatoval některé citáty onoho německého filosofa:
?Moudrý může
změnit názor. Hlupák nikdy."
?Nejednej
s ostatními jako s prostředkem k dosažení svých cílů".
?Jen vzděláním se
člověk může stát člověkem".
Tato velká
myšlenka byla jedním z principů proklamovaných od prvních dnů
vítězství revoluce 1. ledna 1959. Obama a jeho poradce se ještě nenarodili a
dokonce nebyli ani počati. Rahm Emanuel, syn přistěhovalce ruského původu, se
narodil v Chicagu 29. listopadu 1959. Matka Martha Smulevitz, obránkyně
občanských práv byla za svou činnost třikrát poslána do vězení.
V roce 1991,
během první války v zálivu rozpoutané Bushem sr., kde byly použity střely
s obsahem uranu, jež vedly u samotných amerických vojáků zapojených do
ofenzívy proti ustupující irácké republikánské gardě a u bezpočtu civilistů k
vážným onemocněním, se Rahm Emanuel přihlásil jako civilní dobrovolník do
izraelské armády.
Od této války
potřebují národy Blízkého a Středního východu fantastické množství zbraní,
které na trh dodává vojensko-průmyslový komplex USA:
Kdyby rasisté
z extrémní pravice chtěli uspokojit svou žízeň po etnické nadřazenosti a
zavraždit Obamu, jako to udělali s Martinem Lutherem Kingem, velkým
bojovníkem za lidská práva, bylo by to sice teoreticky možné, avšak
v současnosti se to nezdá pravděpodobné, vzhledem k ochrance, která
prezidenta od jeho zvolení doprovází každou minutu ve dne i v noci.
Obama, Emanuel a
všichni brilantní politici a ekonomové, které dali dohromady, by nedokázali
vyřešit narůstající problémy americké kapitalistické společnosti.
I kdyby Kant,
Platon a Aristoteles ožili současně se zesnulým brilantním ekonomem Johnem
Kennethem Galbraightem, nedokázali by vyřešit stále častější a hlubší
antagonistické rozpory systému. Byli by šťastní v dávno a dávno zašlých
časech Abrahama Lincolna, jehož nový prezident právem tak obdivuje.
Všechny ostatní
národy budou muset zaplatit za kolosální mrhání a zajistit na stále
znečištěnější planetě v první řadě americká pracovní místa a zisky velkých
nadnárodních společností oné země.
8. února 2009,
17.16 hod., Fidel Castro