Fidel Castro symbol boje za spravedlivější svět
6. 1. 2007
Kubánský revolucionář.
Fidel Castro, kubánský revolucionář, současný prezident Kubánské republiky se narodil 13. 8. 1926 a v minulém roce oslavil své osmdesáté narozeniny. Vyrůstal v početné rodině velkostatkáře v provincii Oriente. a své základní studia absolvoval v církevní škole. V roce 1945 zahájil studia na právnické fakultě Havanské univerzity a ihned od začátku se zapojil do revolučního studentského hnutí. Jeho revoluční myšlenky s vizemi spravedlivého společenského řádu jej oslovovaly již od jeho mladých let. Vyrůstal v bojovníka jehož enormně upoutal marxismus - leninismus a jeho idee vzhledem na nespravedlností tehdejšího světa, útlak a těžké životní podmínky kubánského lidu.
Země, tehdy s necelými 6 miliony obyvatel, byla zmítaná krizemi. Více jak půl milionů lidí bylo bez práce a živořili. Rostlo sociální nápětí a nespokojenost. Spojené státy řešili vzniklé sizuace osvědčeným způsobem - vojenským pučem a dosazením poslušného vykonavatelé zájmů Spojených států v této oblasti. Pučem byl dosazen Fulgenio Batista, který okamžitě nastoupil cestu teroru s neslýchanou krutostí, na jejimž konci byly tisíce umučených a zavražděných, což mělo za následek nebývalý vzrůst odporu proti tomuto režimu.
Fidel Castro v červenci 1953 zaútočil se svými spolubojovníky na vojenskou pevnost Moncada v Santiago de Cuba. Útok se nezdařil a ti, kdož přežili, byli postavení před soud. Tehdy Castro přednesl obhajovací řeč, která vešla do dějin pod názvem " Historia me absolverá " / Dějiny mi dají za pravdu /. Přihlásil se v ní k odkazu národního hrdiny José Martiho, vyzval k bojiza tzv. druhou nezávislost / po osvobození od španělského poddanství se osvobodit od nadvlády USA / a formuloval program o 6 bodech: agrární reforma, industrializace, životní úroveň lidu, rozvoj školství, zlepšení zdravotní péče a řešení nezaměstnanosti.
Tyto požadavky se staly nosným programem hnutí odporu, které se začalo šířit po celé zemi k propuštění vězněných revolucionářů. Na nátlak byli propuštění a vyhnáni, odjíždějí do Mexika, kde se pod vedením Fidela Castra připravují ke svržení toliko nenáviděného Batistova krvavého režimu. Zde se k nim připojil i Che Guevera. Koncem listopadu 1956 vyplouvají na lodi Granma ke Kubě. Po nesmlouvavém boji s Batistovskými žoldáky ustupují do pohoří Sierra Maestra. Odtud organizují boj proti loutkovému režimu, který v konečné fází končí útěkem diktátora ze země - 31. prosince 1958 - žel s celým zlatým pokladem republiky, který je dodnes uložen v sejfech amerických bank a vstupem revolučních oddílů do Havany. Kubánský lid, který na podporu revoluce vstoupil do generální stávky, převzal veškerou moc v zemí
Fidel Castro, kubánský revolucionář, současný prezident Kubánské republiky se narodil 13. 8. 1926 a v minulém roce oslavil své osmdesáté narozeniny. Vyrůstal v početné rodině velkostatkáře v provincii Oriente. a své základní studia absolvoval v církevní škole. V roce 1945 zahájil studia na právnické fakultě Havanské univerzity a ihned od začátku se zapojil do revolučního studentského hnutí. Jeho revoluční myšlenky s vizemi spravedlivého společenského řádu jej oslovovaly již od jeho mladých let. Vyrůstal v bojovníka jehož enormně upoutal marxismus - leninismus a jeho idee vzhledem na nespravedlností tehdejšího světa, útlak a těžké životní podmínky kubánského lidu.
Země, tehdy s necelými 6 miliony obyvatel, byla zmítaná krizemi. Více jak půl milionů lidí bylo bez práce a živořili. Rostlo sociální nápětí a nespokojenost. Spojené státy řešili vzniklé sizuace osvědčeným způsobem - vojenským pučem a dosazením poslušného vykonavatelé zájmů Spojených států v této oblasti. Pučem byl dosazen Fulgenio Batista, který okamžitě nastoupil cestu teroru s neslýchanou krutostí, na jejimž konci byly tisíce umučených a zavražděných, což mělo za následek nebývalý vzrůst odporu proti tomuto režimu.
Fidel Castro v červenci 1953 zaútočil se svými spolubojovníky na vojenskou pevnost Moncada v Santiago de Cuba. Útok se nezdařil a ti, kdož přežili, byli postavení před soud. Tehdy Castro přednesl obhajovací řeč, která vešla do dějin pod názvem " Historia me absolverá " / Dějiny mi dají za pravdu /. Přihlásil se v ní k odkazu národního hrdiny José Martiho, vyzval k bojiza tzv. druhou nezávislost / po osvobození od španělského poddanství se osvobodit od nadvlády USA / a formuloval program o 6 bodech: agrární reforma, industrializace, životní úroveň lidu, rozvoj školství, zlepšení zdravotní péče a řešení nezaměstnanosti.
Tyto požadavky se staly nosným programem hnutí odporu, které se začalo šířit po celé zemi k propuštění vězněných revolucionářů. Na nátlak byli propuštění a vyhnáni, odjíždějí do Mexika, kde se pod vedením Fidela Castra připravují ke svržení toliko nenáviděného Batistova krvavého režimu. Zde se k nim připojil i Che Guevera. Koncem listopadu 1956 vyplouvají na lodi Granma ke Kubě. Po nesmlouvavém boji s Batistovskými žoldáky ustupují do pohoří Sierra Maestra. Odtud organizují boj proti loutkovému režimu, který v konečné fází končí útěkem diktátora ze země - 31. prosince 1958 - žel s celým zlatým pokladem republiky, který je dodnes uložen v sejfech amerických bank a vstupem revolučních oddílů do Havany. Kubánský lid, který na podporu revoluce vstoupil do generální stávky, převzal veškerou moc v zemí
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář