Jdi na obsah Jdi na menu
 


Potřeba zrušit blokádu Kuby!

28. 11. 2009

Potřeba zrušit blokádu Kuby!

 

Pane předsedo, pánové stálí zástupci a delegáti, Alexis García Iribar se narodil na Kubě, v provincii Guantanámo s vrozenou srdeční vadou. Již ve věku 6 let, po řadě odkladů a s ohledem na komplikace musel být 9. března 2009 operován s otevřeným srdcem,  neboť vláda Spojených států zakazuje americkým společnostem NUMED, AGA a Boston Scientifica prodávat Kubě přípravky Amplatzer a Embolization Coil k pediatrické katetrizaci umožňující nahradit (invazivní) chirurgii.  Mohl bych uvést dalších 12 případů ve věku od 5 měsíců do 13 let, které byly v posledním roce a půl, z toho 2 v době od 20. ledna  t.r. operovány obdobným způsobem. Kubánské děti trpící lymfoblastickou leukémií, jejichž organismus odmítá obvyklé léky, nemohou být léčeny americkým produktem Elspar vyvinutým právě pro případy intolerance. V důsledku toho se předpokládaná délka jejich života zkracuje a jejich strádání zvětšuje. Americká vláda zakazuje společnosti Merck and Co. dodávky pro Kubu.

Nebylo možné zakoupit přístroj na genovou analýzu nezbytný ke zjišťování původu rakoviny prsu, tračníku a prostaty, který vyrábí Applied Biosystem (ABI).     Lactalis USA, dodavatel mléčných produktů byl americkou vládou pokutován částkou 20 000 dolarů.     Od zvolení prezidenta Obamy nedošlo k žádné změně v uplatňování ekonomické, obchodní a finanční blokády proti Kubě. Zůstává nedotčena.     Absurdní politika, která působí nedostatek a strádání, přetrvává i nadále. Jde o masové, flagrantní a systematické porušování lidských práv. V Ženevské konvenci z roku 1948 je definováno jako akt genocidy. Je eticky nepřijatelné.     Blokáda je  zpupný  a nekulturní akt. Nedávno zabránila americká vláda Newyorkskému filharmonickému orchestru vystoupit na Kubě. Kubánští umělci nemohou dostat odměnu za svá vystoupení před americkým publikem. Jak může být umělecká tvorba pokládána za zločin?     Microsoft zablokoval vstup Windows Live na Kubu, neboť ? jak se dočteme při otevření tohoto nástroje ? tak postupuje vůči ?obyvatelům zemí podléhajících embargu Spojených států?. Totéž platí pro webové stránky ?Cisco System?, ?SolidWorks?, a ?Symantec?.     Blokáda omezuje šířku pásma a připojení Kuby. Zakazuje se naše připojení  podmořským kabelem z optického vlákna procházejícím poblíž našich břehů.     Proč vláda Spojených států brání volnému toku informací a přístupu k novým technologiím?     Tyto zákazy, nelidské a na tuto dobu nemístné, jsou však uplatňovány nejen vůči Kubě, nýbrž i vůči zemím, které zde zastupujete.      Philips Medical nedodala kontrahované náhradní díly pro zakoupené lékařské přístroje v hodnotě 72,7 milionů dolarů instalované na Kubě a ve Venezuele. Navíc byla pokutována částkou 200 000 dolarů. Jde o nizozemskou společnost, vůči níž americká vláda uplatňuje exteritoriálně blokádu.     Hitachi prohlašuje, že Kubě nemůže prodat elektronický mikroskop nezbytný v patologické anatomii a Toshiba uvádí totéž v souvislosti s gamma-komorou, zařízením pro magnetickou rezonanci a vysoce přesným ultrazvukovým zařízením. Jsou to  japonské společnosti, vůči nimž Spojené státy rovněž uplatňují blokádu.     Firmě Sensient Flavors z potravinářského sektoru zakázala americká vláda exportovat na Kubu, přestože jde o pobočný závod registrovaný a sídlící v Kanadě.      Německá společnost Siemens nám odmítla prodat 125 MVA  transformátor s ohledem na ?svou povinnost dodržovat některá pravidla Spojených států?, jak uvedla. Jedna její filiálka sídlící v Dánsku nemohla vzhledem k americkému zákazu dodat zařízení pro cementárnu na Kubě.     Bankovní skupině Australia & New Zealand Bank Group (ANZ) sídlící v Austrálii byla vyměřena milionová pokuta za provádění operací s Kubou.     1941 lodím, jež zakotvily na Kubě v době od července 2008 do července 2009, byl na 180 dnů zakázán vstup do amerických přístavů.     Ve Zprávě generálního tajemníka Spojených národů, která obsahuje zprávu  předloženou Kubou, je mnoho dalších příkladů.      Představitelé Spojených států lžou, když tvrdí, že blokáda je bilaterální záležitost.  Exteritorální uplatňování zákonů upravujících blokádu, jako je Helms-Burtonův či Torricelliho, proti zde zastoupeným státům představuje hrubé porušování mezinárodního práva, charty Spojených národů, svobodného obchodu a plavby. V posledním období byla opatření vyplývající z blokády uplatněna nejméně proti 56 zemím. Valnému shromáždění tedy přísluší, se touto záležitostí zabývat.     Podle průzkumů prováděných tamními institucemi odmítá blokádu 76 % Američanů. Udržovat ji a ignorovat vůli ke změně je nedemokratické.      V době nezaměstnanosti  a ekonomické krize mají americké podniky zapovězen kubánský trh. Je jim zakazováno investovat na Kubě. Společnosti  odjinud nemají na Kubě americkou konkurenci, protože to vláda Spojených států zakazuje.     Co by bylo špatného na tom, že by měli Američané přístup ke kubánským produktům? Koho by poškodilo otevření nových pracovních příležitostí v amerických přístavech díky rozvoji normálních obchodních vztahů mezi oběma zeměmi? Proč jsou Američanům nedostupné kubánské léky poslední generace na rakovinu či diabetes a technologie k jejich výrobě, jež má k dispozici pouze Kuba? Proč se společnost Bacardí, jež zaplatila lobbistům, kteří prosadili Helms-Burtonův zákon, brání konkurenci a nutí Američany kupovat dráž špatnou imitaci kubánského rumu? Proč musí být havano v této zemi nedostupné a exotické?     Prezident Spojených států se zjevně dostal do pasti, když 11. září prodloužil o další rok uplatňování blokády s odkazem na ?národní zájmy Spojených států? a na Zákon o obchodu s nepřítelem z roku 1917 určený výhradně pro válečné situace a využívaný jen vůči Kubě.     Nikdo nemůže seriózně tvrdit, že Kuba je hrozbou pro národní bezpečnost jediné supervelmoci. Celá naše síla spočívá v právu, pravdě a oprávněnosti. Nechť se skoncuje se zařazováním Kuby na špinavý seznam států údajně podporujících terorismus, jímž jsou odůvodňována některá opatření blokády, a nechť je již podepsáno osvobození našich pěti hrdinných bojovníků proti terorismu nespravedlivě vězněných v USA.     11. září 2001 otevřela Kuba své nebe a svá letiště, aby mělo jakékoli americké letadlo kde přistát, a nabídla plazmu a zdravotnický personál, posléze antibiotika a vybavení proti antraxu a znovu zopakovala svou štědrou nabídku na vyslání lékařů, když New Orleans poničil uragán Katrina.     Kuba je pohostinný národ, který zve Američany k návštěvě, jejich intelektuály, akademiky a vědce ke spolupráci a obohacující debatě, umělce k budování mostů a americké společnosti k obchodování a investicím. Pane předsedo,     před několika dny jsme všichni tleskali prezidentu Obamovi, když z tohoto pódia říkal: ?Mezinárodní právo není prázdný slib (...) Žádný národ  se nemůže snažit ovládnout jiný národ?.     Pro mezinárodní společenství není a nemůže být přijatelné, aby se ti, kdo vládnou ve Washingtonu, cítili oprávněni uplatňovat donucovací ekonomická opatření a exteritoriální zákony na svrchované státy.     Prezident Obama má historickou příležitost být vůdčí osobností změny politiky ke Kubě a odstranění blokády. Má dokonce výkonné pravomoci, které by teď  přímo jemu  i beze změny zákonů upravujících zákazy umožňovaly podstatně změnit uplatňování opatření k blokádě pomocí ?všeobecných licencí?, prominutí či waivers, humanitárních výjimek  nebo odkazu na národní zájem.     Ten, kdo soucítí a právem se staví na odpor egoismu a necitelnosti konzervativní pravice, jako to v Kongresu udělal prezident Obama, protože ?...jeden muž z Illinois ztratil nárok na pojištění uprostřed chemoterapie...a kvůli tomu zemřel (...) Jiná žena z Texasu zůstala bez pojištění těsně před oboustrannou radikální operací prsu?, by nemohl bránit kubánským dětem s rakovinou či  nemocným srdcem v přístupu k lékům a lékařskému vybavení, aniž by se se dopustil porušení elementární etiky.     Blokáda Kuby je, abychom použili slov senátora Edwarda Kennedyho o reformě zdravotnictví, také ?morální záležitostí?, která prověří ?charakter? Spojených států amerických. Pane předsedo,     Je pravda, že Kuba kupuje ve Spojených státech značný objem zemědělských produktů. Avšak představitelé Spojených států lžou, když říkají, že je jejich země obchodním partnerem Kuby, a zamlčují, že jsou při těchto operacích porušovány normy mezinárodního obchodu, když se platby provádí v hotovosti a předem, bez přístupu k soukromým úvěrům,  platí zákaz dopravy nákladu kubánskými loděmi, používají se komplikované a diskriminační postupy a čelí se neustálým pokusům uplatnit na dodávky embargo.  Nelze nazývat obchodem operace postrádající sebemenší rys reciprocity,  kdy by Kuba mohla exportat své produkty do Spojených států. Země uplatňující blokádu vůči jiné zemi nemůže být obchodním partnerem.     Je hanba, když představitelé vlády Spojených států lživě tvrdí, že jejich země je hlavním dárcem humanitární pomoci Kubě. Údaje, jichž používají, jsou nesprávné. Do vybájených a manipulovaných cifer zahrnují částky z  předpokládaných licencí na operace, které se však nerealizují, pomoc kubánských emigrantů žijících v USA zasílanou vlastním úsilím jejich příbuzným. Jednotlivé americké vlády pronásledují a perzekuují nevládní organizace zasílající na Kubu humanitární pomoc, takže polovina z nich od této činnosti již upustila.     Ani ne před rokem, když byla Kuba devastována třemi uragány, které způsobily škody rovnající se  20 % HDP, zareagovala Bushova vláda na naši žádost, aby nám americké společnosti výjimečně dodaly stavební materiály, krytinu na poničené střechy, a poskytly soukromé úvěry. Pane předsedo,     delegáti Spojených států se na různých jednáních zmiňují o krocích své vlády k demontáži nejbrutálnějších restrikcí zavedených Georgem W. Bushem na cesty kubánských emigrantů a zasílání pomoci jejich rodinám, i o obnovení bilaterálních jednání o migračních záležitostech a  přímém poštovním spojení.     Tyto kroky jsou pozitivní, avšak extrémně omezené a nedostačující. Realita je taková, že zatím nedošlo ani k návratu do stavu před začátkem roku 2004, kdy Spojené státy umožňovaly v určité míře akademickou, kulturní, vědeckou, sportovní výměnu s kubánskou stranou, která je dnes stále zakázána.     Některé vágní návrhy v oblasti telekomunikací jsou prostě nepoužitelné, dokud nebudou zrušeny jiné platné restrikce a neskoncuje se s praxí vykrádání kubánských fondů z operací v této oblasti zmrazených v amerických bankách, jímž se vykonávají rozhodnutí prodejných soudců porušujících vlastní zákony.     Po obnovení práva obyvatel kubánského původu cestovat na náš ostrov je ještě markatnějsí absurdita zákazu cestování Američanů na Kubu ? jediné místo na planetě, které je jim zapovězeno. Američtí občané, kteří platí daně, nemají svobodu cestovat na Kubu přesto, že Ústava té země ji ? údajně ? zaručuje. Američané nemají právo dostávat z první ruky informace o Kubě.     Zástupci Spojených států také zmiňují deklarovaného nového ducha ve vztazích s naší zemí.     Kuba odpověděla plně v souladu se svou historickou ochotou jednat přímo se Spojenými státy. Prezident Raul Castro Ruz ? stejně jako před ním Comandante en Jefe Fidel Castro Ruz ? znovu projevil ochotu k dialogu o všech otázkách a jednání o všech bilaterálních problémech na základě respektu a svrchované rovnosti, bez podceňování naší nezávislosti a sebeurčení. Řekli jsme jasně, že nebudeme jednat o našich interních záležitostech, ani o našem ústavním uspořádání. Nyní čekáme na odpověď vlády Spojených států na navržený obsah jednání předložený Kubou v červenci, aby mohl být zahájen bilaterální dialog, jak jsem veřejně informoval 28. září v tomto sále.   Pane předsedo,     ekonomická blokáda nedosáhla ani nedosáhne záměru zlomit vlastenecké odhodlání kubánského lidu. Avšak vyvolává nedostatek, omezuje náš rozvojový potenciál a vážně poškozuje ekonomiku země.     Její cenu je velmi těžko spočítat. Jen přísně a střídmě zaznamenané ekonomické škody dosahují při současné a klesající hodnotě americké měny  stovek miliard dolarů     Američtí zástupci říkají, že naše nedostatky jsou důsledkem fiaska našeho systému. Lžou, možná spíše z neznalosti než ze zlé vůle. Díky našemu systému jsme odolali 50 let a rozvíjeli jsme se, překonávali blokádu. Jsou-li přesvědčeni, že náš systém nefunguje, na co pak potřebují blokádu?     V podmínkách skutečné ekonomické války a štvavé mediální manipulace, působení klimatických změn a globální ekonomické krize buduje Kuba hluboce humanistické a solidární společenské a kulturní dílo.     Náš lid je odhodlán pokračovat svrchovaně svou cestou při řešení našich problémů a zdokonalovat náš politický, ekonomický a společenský model v rámci socialismu. My, Kubánci máme plné právo tak činit bez blokád či cizího nátlaku, bez milionových fondů, z nichž americká vláda platí rozvratnou činnost, bez cizího vměšování do rozhodnutí, jež přísluší pouze nám.     Takový je cíl rezoluce, kterou předkládáme ke schválení a kterou mám tu čest představit. Její přijetí je aktem proti agresi a používání síly. Je to akt ve prospěch míru, práva a naděje. Je to akt spravedlnosti vůči hrdinnému lidu Kuby, který dnes vzdává poctu Camilovi Cienfuegosovi, mladému a radostnému veliteli ze Sierry Maestry, od něhož jsme se učili, že věrnost našim posvátným výdobytkům a hlubokému přesvědčení je jedinou cestou k vítězství. Děkuji mnohokrát.Vystoupení ministra zahraničních věcí Kubánské republiky Bruna Rodrígueze Parrilly ve Valném shromáždění Spojených národů k tématu ?Potřeba ukončit ekonomickou, obchodní a finanční blokádu uvalenou Spojenými státy americkými na Kubu? (New York, 28. října 2009) 

 
 
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA