Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ztratil Obama kontrolu nad kubánskou politikou?

24. 10. 2011

 

Ztratil Obama kontrolu nad kubánskou politikou?

 

 

Zatímco čekáme, že prezident Raúl Castro půjde příkladem a propustí z humanitárních důvodů Alana Grosse, stojí za zvážení, zda je prezident Obama stále schopný zlepšit vztahy USA s Kubou (a propustit kubánské hrdiny z Miami5 - pozn. red.).

 

Když se podíváme na zveřejnění diplomatické linky z Havany na WikiLeaks, připomeneme si optimistickou atmosféru, jaká převážila na obou stranách v době návštěvy Bisy Williamsové před Alanovým uvězněním.

 

Lze onu atmosféru obnovit, když byrokracie Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID), podporovaná zastánci tvrdé linie mezi Kubou a Amerikou v Kongresu, se zdá být rozhodnuta vynést další provokaci - vedoucí k dalším vězněním a obžalobám?

 

Senátoři Kerry a Leahy pod tlakem zvedli svou podporu na 21 milionů USD na financování »demokracie«, a poslali další slušný peníz po zlé, i když jen předstírané starosti, aby Washington přestal s neužitečnými vládními výdaji.

 

Plánované programy USAID zní téměř nevinně, vyjma toho, že jsou navrženy tak, aby nesly program změny režimu, daný v Helms-Burtonově zákonu, a jsou součástí 50letého, stále neodstraněného ekonomického konfliktu, jak uvedl ve svém neocenitelném blogu Projekt kubánských peněz Tracey Baton:

 

- šest milionů USD na programy rozšíření svobody projevu u mládeže ve věku 12-24 let;

 

- šest milionů USD na širší používání internetu a zlepšení přístupu k informacím;

 

- devět milionů USD na podporu sousedských skupin, družstev, sportovních klubů, církevních skupin a dalších organizací občanské společnosti.

 

Představte si Kubu zaměřenou na 12leté Američany

 

Představte si, jak by se asi cítili Američané, kdyby zjevně nepřátelská země naopak rozběhla podobné neoprávněné projekty v naší zemi (USA), navzdory jednoznačným americkým zákonům. Nebyli bychom morálně uraženi, že se zaměřují na 12leté děti?

 

Klíčovou osobou, řídící kubánskou práci USAID, je Mark Lopes, zastupující pomocný správce Úřadu pro Latinskou Ameriku a Karibik.

 

Jeho oficiální životopis odhaluje jeho spřízněnost se zastáncem tvrdé linie, senátorem z New Jersey Bobem Menendezem: dřív byl hlavním poradcem pro zahraniční politiku, personálním šéfem předsedy podvýboru pro mezinárodní rozvoj a zahraniční pomoc Senátního výboru pro zahraniční vztahy.

 

Tento titul je tak trochu matoucí. Protože senátní podvýbory nemají vlastní personál, Lopes nebyl členem personálu Výboru pro zahraniční vztahy, ale vlastně PRM (osobní zástupce člena) senátora Menendeze.

 

Lopez se jen snažil zahalit omšelou věc do nového hávu, když v květnu v rozhovoru pro Miami Herald řekl: »Jádro kubánského programu USAID zůstává v poskytování humanitární podpory, budování občanské společnosti a demokratického prostředí, usnadnění toku informací na ostrov a z něj, i po ostrově... Tyto programy jsou srovnatelné s tím, co děláme my i ostatní dárci na podporu demokracie a lidských práv v represivních společenstvích po celém světě.«

 

Je program srovnatelný?

 

Je kubánský program skutečně srovnatelný s programy, jichž se USAID ujala v Číně nebo v Saúdské Arábii? Nebo tím míní jen vůči společenstvím, jimž USA odepřely diplomatické uznání? Je to dokonce stejné jako s Barmou nebo s Íránem?

 

Od dob Bushovy vlády je strategie USA na Kubě posilovat a vytvářet opozici, ne podporovat skutečnou stávající politickou nebo společenskou sílu. Navíc naše politika je vedená ozvučenou komorou politických názorů placených USA.

 

Tento proces je jedinečně korumpovaný nadvládou americké politiky exilových programů, které využívají vládu USA k pomoci svým sektářským, sobeckým zájmům a fantazírování o kontrarevoluci. Nejbližší analogií je cesta iráckého exilu, katastrofálně nasměrovaná politikou ke svému a íránskému konci.

 

Normou ostatních demokratických zemí, které posílají pomoc Kubě, stejně jako USAID všude ve světě, je kádrovat jakoukoliv pomoc obyvatelstvu i s její vládou. To je to, co znamená respektovat národní suverenitu. Popisný jazyk programů v různých zemích může být na povrchu podobný, ale zásadně ve skutečnosti není, když zavádějí veřejný cíl USA svrhnout stávající společensko-ekonomický systém.

 

Spíš než poskytovatelem veřejně obhajitelné pomoci, navržené k posilování pozitivních tendencí ve společnosti, se USAID stává hnízdem pro amatérské utajované akce, které ohrožují dodavatele i příjemce. Projekty jsou zajišťovány ne, aby řešily problémy, ale aby vyvolávaly domácí konflikty.

 

Organizace, které se zabývají programy mezilidských vztahů s Kubou, oznamují, že USAID jim nabízí, že bude jejich snahy financovat. Takové nepředložené akce veškeré snahy ohrozí, zvýší nedůvěru těch, kteří mají povolení cestovat, a vystaví riziku účastníky, kteří mohou být nevědomky poživateli fondů USA.

 

Jen neutralizovat Lopese?

 

Jak mohli prezident Obama a ministryně zahraničí Clintonová opakovat Bushovu politiku tím, že k citlivé pomocné pozici dosadili stranické rozhodování? Jsou připraveni nahradit či neutralizovat Lopese, když bude Gross volný? Jinak by to nemohli se zlepšením vztahů USA-Kuba myslet vážně.

 

John McAULIFF, The Havana Note blog

 

(Autor je provozním ředitelem Fondu pro usmíření a rozvoj. Sídlí v New Yorku.)

 

Přeložil Vladimír SEDLÁČEK

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA