Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nenávist

9. 8. 2011

 

Nenávist

 

 

Téměř na prstech jedné ruky se dají spočítat dosud žijící  političtí vůdci milovaní chudinou. Patří mezi ně bratří Castrové, Hugo Chávez, Daniel Ortéga, Evo Morales a Muammar Kaddáfí.  Jejich význam poznáme podle toho, s jakou zlobou a nenávistí o nich referují buržoazní média, do jejichž aktivit se bohužel zapojuje 90% tzv. levicové inteligence, především české. V Evropě a ve světě se přece je najdou čestné výjimky.  

 

Vyhnu se nyní posuzování skutků české vlády, která v souladu s Washingtonským konsensem likviduje sociální vymoženosti pracujících a podílí se na vyvražďování chudiny v koloniálních válkách v bývalé Jugoslávii, Iráku, Afghánistánu a když nemůže zabíjet, tak alespoň symbolicky zásobuje zabijáky z Al Káidy, vraždící nyní přívržence lidového vůdce Kaddáfího v libyjském Benghází. Jistě nebylo možné v historicky krátkém období socialismu, pod nepředstavitelným ekonomickým (absolutní embargo), politickým a ideologickým tlakem imperialismu vybudovat bezchybnou a naprosto spravedlivou společnost. Nakonec se "globalizované" buržoazii i tuto společnost pod heslem prosazení demokracie a svobody podařilo zlikvidovat. Po období rozkrádání majetku ve všelidovém vlastnictví nastoupila světová systémová krize kapitalismu, projevující se  krutým vykořisťováním pracujících, ze které vládnoucí třída nemůže nalézt východisko. To existuje pouze v nastolení nového společenského systému, jehož hlavním charakteristickým rysem nebude počet miliardářů, živořících nezaměstnaných,  exekutorů, "elitní" policie a jiných persekučních institucí. Nebude to ani jakási "armáda", jejíž žoldnéři se dnes podílejí na vraždění v koloniálních válkách v Afghánistánu a v budoucnosti v jiných zemích, kam je vyšle NATO a EU. Globalizovaný imperialismus si k prosazování a legalizování svých zločinných záměrů, s cílem  získat na svou stranu velmi zranitelné společenské vědomí,  přisvojil nebo chcete-li zprivatizoval i hlavní mezinárodní instituci, která vznikla po nejstrašnější válce v lidských dějinách na základě úsilí SSSR a zejména Stalina - OSN, jejíž Rada bezpečnosti po zániku Sovětského svazu souhlasí s vystavováním  "povolenek  k volnému zabíjení", kterého jsme nyní svědky v Libyi.

 

Připomeňme si s jakou radostí nás informovala korporativní média o nemocích Stalina, Gottwalda, v atentátu zraněného Palmira Togliattiho i Fidela Castra, kterou spojovala s pádem socialismu na Kubě. Stejně tak bezcitně a zlostně pokračovala v informacích o zavraždění syna a vnuků Muammara Kaddáfího i o pokusu o atentát na Evo  Moralese. Teprve před několika dny ukončil jejich bojovné nadšení sám vůdce revoluce ve Venezuele a v celé Latinské Americe Hugo Chávez, který vystoupil po operaci nádoru na Kubě dne 30. 6. v 9:30 na veřejnosti. Během svého vystoupení se ukázalo, že jeho rekonvalescence probíhá dobře a že brzy bude opět v dobré formě, aby mohl stát i nadále v čele venezuelských revolučních přeměn.

 

Nejhlasitěji se sice na humbuku živě ilustrujícím blízký konec revolucionáře Huga Cháveze podílel mediální odpad jako španělský El País, TV kanál FOX News, Miami Herald a jeho verze ve španělštině - El nuevo Herald, ke kterým se však rychle připojily CNN, BBC, NPR, New York Times a Washington Post, ventilující radost imperialistických elit nad brzkým koncem Bolívarské revoluce a návratem otrokářství do celé Latinské Ameriky.

 

Soukromá venezuelská média působící v zájmu domácí i vnější buržoazie se nejdříve připojila k proudu Jobových zpráv o blížícím se prezidentově konci a pak, když se začalo potvrzovat, že Chávez nezemře, začala vydávat pomlouvačné zprávy o tom, že nebyl vůbec nemocen a že se snažil vzbudit pouze soucit voličů před blížícími se volbami (2012).  Již několik měsíců smečka tak zvaných "levicových" žurnalistů a spisovatelů vede v psaných médiích i na svých webových stránkách  boj proti osobnosti prezidenta Huga Cháveze, hlavního kandidáta na prezidentskou funkci ve volbách - referendu v roce 2012. Své útoky vedou ve známé formě prosazované všemi buržoazními médií - kryjí se svou údajnou neutralitou - představujíc jakoby obě strany konfliktu, zamlčujíc, že Bolívarská revoluce usiluje o sociální osvobození těch nejchudších mas.

 

Karel Kluz

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA