Dopis naléhavější než kdy jindy
Dopis naléhavější než kdy jindy
Otevřený dopis velvyslance Nicaraguy v Peru účastníkům Fóra v Sao Paulu
»Companeros« z Fóra v Sao Paulo a konference politických stran Latinské Ameriky a Karibiku (COPPAL):
Jsem informován. Velmi málo lidí je. Fórum Sao Paulo odsouhlasilo, že podpoří pět kubánských vězňů v severoamerických vězeních. Bylo to jedno z rozhodnutí Fóra. Bylo to dobré rozhodnutí, dítě posvátného kompromisu, i když podle mého soudu bylo nicneříkající a ryze formální. Stejné rozhodnutí přijala (což ví málokdo) významná mezistranická organizace COPPAL.
Podle mého názoru bychom měli vydat obrovské veřejné odsouzení této tragédie a přijmout podpůrná, praktická opatření k nalezení účinných výsledků.
Vězení je strašné. Víme to z osobní zkušenosti. Někteří z našich bratrů zažili tragickou zkušenost Somocistových žalářů. Mučedníci Jose Benito Escobar, Julian Roque, Oscar Benavidez a, mezi jinými, companeros Daniel Ortega, Jacinto Suarez, Lenin Cerna, Leopoldo Rivas, Manuel Vallecillo, ti všichni byli víc než šest let týráni v nicaragujské věznici Tipitapa. Tato zkušenost navždy změnila jejich životy. Tato oběť má historickou hodnotu, jakou nic, žádná pomsta či další životní okolnosti, nemohou vymazat.
Odporné chování
Musíme poskytnout těmto compadres, kamarádům, další hodnotu jejich neutuchající radikálnosti: důstojnou, pevnou, bez váhání v těchto těžkých časech, aniž by propadali panice, když se jejich protivník oddával lžím a dalším projevům odporného a nepatřičného chování.
Navzdory všemu, se vší drsností a riziky žaláře, tito naši bratři stáli pospolu a těšili se z návštěv rodin. Byli osvobozeni díky skvělé akci FSLN, jež je dostala na Kubu, kde na ně čekali Carlos Fonseca, myšlenkový autor jejich osvobození, a přemíra lásky jejich ostrovní sestry.
Věznění Kubánci, právem nazvaní hrdiny, jsou odděleni jeden od druhého, v temných depresivních celách-samotkách, které vypadají jako hroby. Jen ďábel je schopen takové krutosti. Byli odsouzeni k velmi vysokým trestům. Jeden z nich ke dvojímu doživotí + 15 let. Už mají za sebou 13 let izolovaného a mučivého žaláře. Krutost je mimořádná a bestiální. Rozsudky jsou jasně neúměrným znesvěcením lidských práv. Jejich nevina je prokázána, vědí to dokonce i jejich zuřiví nepřátelé.
Dědici Martiho hrdinství
»Třináct dlouhých let«, to se neříká v žertu. Takovou důstojnost a sílu, téměř nepředstavitelnou, lze vysvětlit jen tím, že zdědili Martiho hrdinství, a Fidelovým příkladem. Svoboda těchto lidských bytostí je pro kubánský lid i pro Fidela trvalou a závaznou prioritou.
Formální deklarace nestačí. Je nezbytné změnit naši vůli k solidaritě na obrovskou porotu našich národů, které prorazí ušní bubínky impéria a Baracka Obamy, pochybného držitele Nobelovy ceny míru, a donutí je ukončit takovou ohavnost.
Dokážeme-li zajistit svobodu těchto mužů, kubánský lid i Fidel se budou radovat, a naší povinností je jim tu radost udělat, coby prostou ukázku vzájemnosti vůči bezmezné solidaritě kubánského lidu a Fidela s národy světa. Musíme shromáždit miliony podpisů, miliony podpisů! a vykonat tisíce veřejných aktů, tisíce veřejných aktů! Rozezvučme bubny a trumpety, aby je uslyšel hluchý a bezcitný severoamerický prezident. Co víc, vedle našich bojů za zájmy našich národů musí být tento požadavek vržen do první linie našeho boje.
Houževnatost
Jsem si jistý, že houževnatost Fidela a kubánského lidu, houževnatost rovnající se paličatosti Sandinově nebo houževnatosti José Martího, s jakou dospěl k mučednictví, zajistí svobodu těchto mladých mužů. Jednou se budou procházet po molu v Havaně, držet se za ruce se svými matkami, manželkami a dětmi, naslouchat tříštícím se vlnám a davům lidí, a radovat se z tak silně očekávaného a nevyhnutelného vítězství. Je naší povinností se účastnit na vytvoření takového prostředí. Až se ten zázrak stane, a já věřím na zázraky, budeme svobodnější my všichni!
Tomas BORGE,
Lima, 24. května 2011
(překlad anglické verze otevřeného dopisu Vladimír Sedláček; kurziva, zvýraznění textu a španělské výrazy v anglické verzi autor dopisu)